Putin pošlapal image Ruska jako osvoboditele části Evropy od fašistů. Sklidí proto opovržení světa

9. březen 2022

Celý svět sleduje den co den agresivní invazi Ruska na Ukrajinu. Naším hostem je dnes člověk, který toho o ruské mentalitě hodně ví, protože v Rusku jako novinář a stálý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě strávil několik roků. Náš spolupracovník, publicista a moderátor Petr Voldán.

S jakými pocity sleduješ co se děje teď na Ukrajině, ten vpád Ruska?
To se dá těžko vyjádřit krátce, ty pocity se mísí. Vztek, naštvání, lítost nad lidmi, kteří houfně po tisících opouštějí své domovy, i nad těmi, kteří už přišli o život při nesmyslné a krvežíznivé akci prezidenta Putina, dá se říct. Takže je to takový mix.

Petr Voldán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Petr Voldán (*1953, Pardubice), dlouholetý zahraniční zpravodaj, pohodář a kliďas s koňskou krví (ale nikoli „koňák") ředěnou perníkem, vkročil do rozhlasu v Praze na Vinohradské 12 už za studií na fakultě žurnalistiky. Pro ČRo Hradec Králové a ČRo Pardubice glosuje aktuální události a vysílá talk show Na cestách s Petrem Voldánem, kam si zve zajímavé hosty.

Jak je to vůbec dlouho, co jsi byl v Rusku jako stálý zpravodaj?
Byl jsem tam na dvě etapy a když se to sečte dohromady, tak je to přes 8 let. Jako stálý zpravodaj jsem končil v Rusku v roce 2004. Takže už to pár let je, ale ruská mentalita nebo situace kolem médií, vnímání a dostupnosti informací, se tam v podstatě spíš zhoršila, než zlepšila.

I pro ruská média jsou problémem informace ve chvíli, kdy vyjde zákonné opatření, že za pojmenování věcí pravým jménem hrozí vězení.
Petr Voldán, redaktor

Jak se ti v Rusku pracovalo jako novináři? Cítil jsi nějaké tlaky?
Byl veliký rozdíl mezi tím mým prvním a druhým obdobím, kdy už se to přeci jen vzhledem k mezinárodní situaci o dost zlepšilo. I když paradoxně to první období jsem tam zažil i ono uvolnění Michailem Gorbačovem. A to je možná právě postava, na které se dá něco demonstrovat. Protože my si myslíme, že Michail Gorbačov pomohl tomu, jak se svět změnil tenkrát trochu k lepšímu. Problém ale je, že doma podporu neměl. Měl podporu u lidí, kteří se dostali k informacím, u vzdělanějších lidí. Ale u většiny Rusů podporu neměl a nemá ji dodnes. Oni mu zazlívají, že přistoupil na kompromisy se Západem a nechal rozvalit obrovský Sovětský svaz. Rozdrobil ho na samostatné státy a to mu nemohou stále odpustit.

Čtěte také

Takže Gorbačova si nevážili, jak to bylo za Stalina? Toho mají rádi? Oni neví o zvěrstvech, které prováděl svým vlastním lidem?
On to nebyl jenom Stalin, ruský národ vždy měl, a ve své velké části stále má, potřebu silného a velkého vůdce. Je to velký stát, který vždy sázel na vůdce, který určí, jakým směrem Rusko půjde. Ať už mu říkali car nebo generální tajemník či prezident. Ta nálepka je úplně lhostejná. Ale to souvisí s tím, jaké se národu poskytují informace, jaké tam je životní úroveň. Protože my si nemusíme zastírat, že sociální a ekonomické nůžky jsou v Rusku rozevřené neskutečně. To znamená, že na jedné straně jsou oligarchové s financemi, o kterých se nám ani nezdá. Na druhé straně lidé, kteří žijí v podstatě stále tak, jako žili ještě téměř za cara. A ti mají jen jeden informační zdroj, ten státní. Nemůžeme se pak divit, že tito lidé nevěří svým přátelům nebo i rodinným příslušníkům z Ukrajiny či z Evropy, že probíhá válka.

Čtěte také

Oni to prostě nevědí a nevěří tomu.
Oni to nevědí, protože informační deštník, který je nad nimi rozprostřený, k nim informace nepustí. Příkladů je spousta a můžeme to dobře ukázat třeba na demonstracích. U nás, když jde někdo demonstrovat, tak jde demonstrovat a vrátí se domů. Tam, když jde někdo demonstrovat, tak si rovnou říká o vězení a o problémy celé rodiny. Teď se to už týká i novinářů. I Český rozhlas stáhl svoji stálou zpravodajku, protože by jí mohlo hrozit 15 let vězení za údajně lživé informace o tom, že je na Ukrajině válka a tak dál. Tedy v tomto směru se musíme na ruskou společnost dívat trošku jinýma očima. Nejen tím, na co jsme my tady zvyklí.

Co tedy dnes pro Rusy představuje Vladimír Putin? Potřebují ho mít nad sebou jako modlu?
Bohužel pro velkou část Rusů je to pořád jejich vůdce, který hájí jejich zájmy. Mluvili jsme o tom, jaký tam mají lidé přístup k informacím. A v jaké jsou životní situaci. Pro část Rusů je to samozřejmě člověk, který se asi zbláznil a zničil jim život. Ale pošlapal i to, že Rusko mělo image osvoboditelů části Evropy od fašistického Německa. To všechno se na to vztahuje. Tito lidé chápou, že Rusko nezíská fakticky vůbec nic. Získá opovržení světa, ekonomicky ztratí a tak dál. Putin v Rusku vládne 22 let a za tu dobu zřejmě člověk totálně ztratí kontakt s normálním světem, protože se obklopí lidmi, kteří mu říkají, jak to dělá dobře. Protože z toho také žijí. To známe i z jiných zemí.

Čtěte také

A když se diktátor pustí do války, tak si musíme uvědomit, že svět není černobílý, ale barevný. Že to není válka všech ruských lidí proti Ukrajině. Nezapomínejme, že Ukrajina je s Ruskem propojena nejen vnějškově, jak se nám to zdá, ale ona je propojena i příbuzenskými vztahy, rodinami a podobně. Takže to je mnohem složitější situace. Putin si myslel, že mu pomohou Rusové, kteří žijí na Ukrajině a budou vítat jeho jednotky. Ovšem to se asi těžce přepočítal. Možná to souvisí i s tím, kdo mu co radí a říká.

Ty jsi mi vyprávěl zajímavý příběh kamaráda tvého syna. Jak to je?
To jsou konkrétní případy, kdy se bavíme o tom, jak je ta situace pro ty Rusy složitá. Ne nadarmo se říká, že první obětí války bývá pravda. Příklad kamaráda mého syna je složitý v tom, že mladý Rus jménem Andrej, kterého i já dobře znám, měl šanci studovat v Německu. Založil si tam i firmu a zůstal tam. Jeho rodiče žijí v Moskvě, tatínek je profesor, učil na univerzitě, maminka je středoškolská učitelka. Když s nimi Andrej s mluví, každý den mu brečí do telefonu, protože nemohou uvěřit tomu co se to děje, co Rusko provádí proti Ukrajině. Ti mají ty informace, protože se k nim dostanou. A pro Andreje je to neřešitelná situace, protože jim nemá jak pomoci. Oni nemůžou z Ruska vyjet. Takže to je šílený příklad.

Problém jsou informace i pro ruská média doma ve chvíli, když vyjde zákonné opatření, že za pojmenování věcí pravým jménem hrozí až 15 let vězení. Ve chvíli, kdy skončí i rozhlasová stanice Echo Moskvy, kam jsem chodíval vysílat zajímavé rozhovory, tak ruský člověk už se nemá kde dovědět informace, je odstřižen i od internetu a podobně. Můžeme jen doufat, že se situace vyřeší tak, aby to nebyla katastrofa ještě o moc větší.

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s publicistou Petrem Voldánem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související