Psycholog Jan Lašek: Společnost se „buranizuje“. Agrese by neměla být součástí mezilidských vztahů
Radioporadna je věnována výchově dětí a nastavení určitých hranic, to jsou klíčové aspekty pro jejich zdravý rozvoj. Avšak v dnešní době čelíme opravdu mnoha novým výzvám, včetně nárůstu násilí a dopadu sociálních sítí. Jak může společnost efektivně reagovat a vybavit naše děti odolností pro život v komplexním světě?
Hostem radioporadny je psycholog doc. Jan Lašek. Jak byste definoval optimální nastavení hranic ve výchově?
Aby jakákoliv společnost mohla fungovat, tak musí mít určitá pravidla. Říkáme jim normy a nejčastěji se setkáváme s normami konvenčními, to znamená s takovými, na kterých se lidé dohodli už třeba v dávné minulosti. Že se v určitých standardních situacích budeme chovat určitým způsobem.
V rodině ukazujeme určitá pravidla a stanovujeme hranice. Základní kameny osobnosti se nastavují před nástupem do školy.
doc. Jan Lašek, psycholog
A to chování se předpokládá, že je za něj buď odměna, nebo trest, když ono chování neproběhne. To je v podstatě i princip výchovy. V rodině ukazujeme určitá pravidla a stanovujeme hranice. O určitý mantinel by ses měl zarazit a dál nejít.
Čtěte také
To znamená, že hranice jsou potřebné, protože když chybí, tak děti neví, kudy se vydat.
Navíc si pak musí vytvářet hranice vlastní, protože musí mít nějakou stěnu, o kterou se opřou. A může vznikat zákon ulice, zákon silnějšího, narůstá agresivita. Protože agrese je reakce na zátěž a úzkost. Frustrace jsou zátěže. Čili pokud budeme špatně vychovávat, musíme počítat s tím, že dítě si určité návyky vyrobí samo, nebo je okouká od stejně postižených dětí.
Ale hranice, kterou rodič vytyčí, musí být pro dítě pochopitelná a dosažitelná. Jakmile cítí dítě hranici a ta hranice pro něj není superzátěží, tak si tím podvědomě zužuje prostor pro úzkost, pro pocit neznámého, nepochopeného. Proto si myslím, že je dobré cvičit dítě v dovednostech postupně, pomalu a opatrně. To je podstatou výchovy.
Dětem bychom měli dávat kořeny a křídla. Kořeny jsou hranice a křídla svoboda. Leť si, ale na základě kořenů, které máš.
doc. Jan Lašek, psycholog
Základní kameny osobnosti se nastavují zhruba před nástupem do školy. Do té doby by dítě mělo mít základní konvenční normy zvládnuty tak, že ví, že se dělají, že ho to třeba obtěžuje, ale aby udělal rodičům radost, tak to udělá.
Čtěte také
V poslední době jsme svědky nárůstu násilných činů mezi mladistvými. Co je podle vás hlavní příčinou tohoto jevu?
Já si myslím, že to je nepotrestatelnost. Vymizela obava z potrestání, protože když někdo něco špatného provede, tak by měl být potrestán. Má to podstatně širší kořeny v tom, že je to záležitost, která se určitým způsobem prezentuje. Protože jiní to nahrávají na mobily a pouští si to. Čili má to charakter jakéhosi předvádění se.
A obrovsky se to medializuje, což samozřejmě občané mají právo na informace. Na druhou stranu nemůžeme zcela vyloučit, že pro určitý typ pachatelů to může být návodný způsob.
Čtěte také
Ale je to vyhnané do extrému.
Já se obávám, že se určitým způsobem přestalo dbát na to, že agrese vůči někomu jinému je špatně, že se to nemá dělat. Neměla by být součástí mezilidského soužití v tom slova smyslu. Když se mi něco na tobě nelíbí, tak ty vyrazím zuby. To by býti nemělo.
Velice nerad tvrdím, že se společnosti buranizují. Tito lidé začínají mít více navrch ve společnosti než ti, kteří tu agresi nedělají. Útok je okamžité vítězství. Zvítězil jsem. Ale nechápeme, že to také znamená, že je někdo poškozen.
Čtěte také
Co s tím můžeme jako společnost dělat?
Já jsem v tomto směru dosti konzervativní a domnívám se, že co nevychová rodina, už nikdo jiný nevychová. Čili to z fungování vychází z rodiny. To je naprostý základ. A bohužel nemůžeme říci, že to někdo může kvalifikovaně nahradit. Nedávno jsem narazil na velmi zajímavou formulaci, že bychom dětem měli dávat kořeny a křídla. Celá psychologie by se za to klidně volala schovat.
Kořeny jsou hranice a křídla svoboda. Leť si, ale na základě kořenů, které máš. Musíš mít své kořeny mít, musí tě někdo vytvořit, zasadit, zalévat, okopávat, pečovat o tebe. A pak leť. Tedy já zásadně trvám na tom, že primárně se vše nastavuje v rodině.
Celou radioporadnu s psychologem doc. Janem Laškem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
