První pomoc pro cenné rodinné papírové dokumenty. Škodí jim vlhko, velké sucho, slunce i prach

Proč je izolepa skoro vždy špatně? Proč starým knihám nesvědčí sklep ani půda? O tom si povídáme s restaurátorkou a konzervátorkou, vedoucí oddělení ochrany sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové Romanou Tošovskou.

Romana Tošovská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Myslíte si, že mají doma lidé někdy větší cennosti než vy v muzeu?
Možná by se ještě někde mohlo něco najít, ale většinou už lidé vědí, co doma mají. Už jsou trošku poučeni a pokud ne, tak se mohou přijít za námi do muzea i zeptat. Pořádáme restaurátorské poradny už více jak rok.

Lidé odkládají tyto věci na půdy nebo do sklepů, ale tam je velký výkyv vlhkostí a teplot. Tato místa jsou pro ukládání písemností nevhodná.
Romana Tošovská, restaurátorka a konzervátorka Muzea východních Čech

Které papírové věci mívají pro rodiny největší hodnotu, i když nejsou třeba vzácné finančně?
Je to různé, ale je to něco, co mají přímo po svých předcích, třeba výuční list nebo deníček, památníček. Nemusí to být cenné finančně, ale má to pro ně velikou emoční hodnotu. Nedozírnou, protože by se toho nezbavili za jakékoliv peníze.

Čtěte také

Archiv v Trutnově pečuje o historické dokumenty, včetně papežské buly a listu Jiřího z Poděbrad

Setkáváte se s tím, že v dobré víře chce někdo něco zachránit a cennost nenávratně zničí?
Bývá to tak. Ale je to tím, že lidé stále asi nemají takové povědomí, jak se o tyto věci starat. Proto jsme také vytvořili v našem muzeu workshopy, kde se může široká veřejnost důležité informace dozvědět.

Proč je dobré třeba staré dopisy, fotografie nebo knihy nenechávat jen někde ležet v krabici, ale věnovat jim péči?
Většinou tyto věci lidé odkládají na půdy nebo do sklepů, ale tam je z hlediska klimatu velký výkyv vlhkostí a teplot během celého roku. Tedy tato dvě místa jsou pro ukládání písemností nevhodná. Je lepší je ukládat na suchém a stinném místě, aby na ně nesvítilo sluníčko. Je lepší vytvořit nějaké stabilní klima, hlídat si vlhkost a teplotu v rámci možností, jak to jde.

Dá se říct, co papíru nejvíc škodí? Je to světlo, vlhko, teplo, prach nebo nějaké lidské zásahy?
Hodně škodí plísně, když máme tyto věci ve vlhku a jsou zaprášené. Prach je živná půda pro plísně, které se mohou vytvořit velmi rychle. Známe, jak rychle se tvoří plísně na některých potravinách, to samé může vzniknout i na papíře. Pokud vlhkost vzduchu překračuje dlouhodobě 70 procent, tak se tyto věci mohou stát.

Čtěte také

Nové moderní depozitáře pro uložení vzácného historického textilu mají v Rychnově nad Kněžnou

Bohužel asi to nefunguje tak, že plíseň seškrábneme a máme vystaráno.
Plíseň vytvoří takové nevratné změny tím, že se na papíru objevují fleky a ty už dolů nedáme. Živou plíseň bychom třeba mohli otřít jen tak decentně hadříčkem, ale další produkty a následky plísní už zůstávají na papíře prostě nevratné.

Pokud máme doma dopisy po mamince převázané stužkou, papír už křehne, jak je uložit, aby se dál neničily?
Doporučila bych opatrně rozvázat stužku, podívat se na opatrně na obálky z obou stran, jestli tam není nějaká plíseň, jestli se papír nerozpadá tím, jak je vše naštosované na sobě. A uložit to do nějaké krabice, aby se na to neprášilo a nesvítilo na to sluníčko.

Pokud byste tam pozorovala něco, co se vám nelíbí, tak může zajít 13. června do restaurátorské poradny do Gayerových kasáren v Hradci Králové, kde vám v zasedací místnosti při workshopu od 10 do 15 hodin všechno vysvětlíme.

Čtěte také

Muzeum východních Čech pokračuje ve velké jízdě. Vzniká kulturní kampus pro odpočinek i vzdělávání

Co by ale byla taková první pomoc či záchrana?
Opravdu zkontrolovat, jestli tam nejsou plísně. Když nebyla plíseň už aktivní, mohou tam být známky po působení plísně v minulosti, různé barevné skvrnky. Kdyý si chceme ověřit, jestli je plíseň aktivní, dělají se z těch předmětů tzv. stěry plísní, které se vyhodnocují v laboratoři. Pak se plíseň dá zahubit určitými dalšími postupy.

Uchovávat tedy tyto věci v krabici, v nějakém boxu, kde jsou dokumenty chráněné, nepráší se na ně a nesvítí na ně Slunce?
Nedoporučovala bych nějaké plastové krabice, protože tam se ty věci mohou zapařovat. Lepší je obyčejná kartonová krabice, pokud nemáme k dispozici nic lepšího. Samozřejmě na trhu existují obalové systémy, které slouží pro dlouhodobou archivaci předmětů a kdokoliv si je může pořídit. Najděte si na internetu ve vyhledávači způsoby dlouhodobé archivace papírových dokumentů.

Často máme zažloutlé dokumenty, když dokument zestárl. Dá se ta nažloutlost nějak odstranit?
Bohužel, to už je nevratný proces. Ale můžete tyto degradační procesy zmírnit tím, že nebudete dokumenty vystavovat slunečnímu záření, nebudou u nějakých zdrojů tepla, nebudou ve vlhku ani v přesušené místnosti.

Romana Tošovská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Celou restaurátorskou radioporadnu s Romanou Tošovskou, restaurátorkou a konzervátorkou Muzea východních Čech v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.