První Čech v Antarktidě v roce 1929 aneb Na cestách s polárníkem Václavem Vojtěchem ze Skřivan
Na rozhlasových vlnách budeme putovat s prvním Čechem v Antarktidě, rodákem ze Skřivan u Nového Bydžova Václavem Vojtěchem. A to prostřednictvím ředitele Muzea v Novém Bydžově Jana Kohouta. Jak se stalo, že zrovna Václav Vojtěch vstoupil v lednu 1929 na pobřeží Antarktidy?
Byl i prvním Čechem, kterému bylo právě za účast na expedici uděleno nejvyšší americké civilní vyznamenání - Zlatá medaile Kongresu Spojených států.
jeho cesty světem zakončíme na Labi, kde mladý polárník, čelící do té doby mnoha nástrahám a nebezpečím v polárních krajích, paradoxně utonul při plavbě na kánoi.
Cukr ne, Vojtěchův strom a busta ano
Čtěte také
Další rozhlasové cestování po stopách polárníka Václava Vojtěch začínáme s Janem Kohoutem v centru Skřivan, jen kousek od Nového Bydžova. Kdysi vyhlášený cukrovar, známý v desítkách zemí světa, už cukr neprodukuje. Pozornost ke Skřivanům tak poutá hlavně spojení s rodákem, o kterém se toho ale zase tak moc u nás neví.
I proto rádi s ředitelem Městského muzea v Novém Bydžově Janem Kohoutem připomínáme v pořadu prvního Čecha na pobřeží Antarktidy - a nejprve u jeho busty. A od ní to není daleko k k Vojtěchovu dubu. Který ale nemá jméno na počest polárníka, což vám pochopitelně vysvětlíme.
Námořníkem, topičem a psovodem
Čtěte také
To je sice název knihy, která líčí cestu Václava Vojtěcha až na území Antarktidy v listopadu 1929. Ale je to i výčet profesí, kterými si prošel, než se mu splnil sen. Po počátečních odmítáních se nakonec do expedice amerického admirála Richarda Byrda dostal.
I když ale začínal (s vysokoškolským titulem) jako topič a pracoval i jako číšník, zkrátka přijal cokoli. Jeho úsilí mapujeme pro vás s Janem Kohoutem velice podrobně a jsem přesvědčen, že si to Václav Vojtěch zaslouží.
Pomohl Tomáš Baťa i prezident T.G. Masaryk
Čtěte také
Zájem i cílevědomost Václava Vojtěcha ve snaze dostat se do nějaké polární expedice ocenili dokonce osobnosti, zmíněné v mezititulku. A tak nadšenec nakonec mohl být - i s pomocí peněz od podnikatele Bati a nakladatelství Melantrich - prvním Čechem, jehož noha stanula na území Antarktidy. Ve Velrybím zálivu Rossova moře.
Doktor historie a kartografie se tak zapsal do historie. A to i díky tomu, že dostal jako první u nás nejvyšším americké civilní vyznamenání - Zlatou medaili Kongresu USA. Také o tom vám s Janem Kohoutem povíme. Pro změnu už v muzeu u expozice s předměty z antarktické expedice.
Psovod, první “sáňový” pes - kamarád York
Václav Vojtěch má ještě jeden zajímavý primát. Při aktivitách pro polární expedice prošel školením výcviku vedení psích spřežení na Novém Zélandu A později k nám přivezl podle všeho prvního “sáňového” psa Yorka, potomka severských psů z oblasti Kanady a Aljašky.
I proto se jezdí v Krkonoších “Ledová jízda” psích spřežení jako memoriál Václava Vojtěcha. V rozhovoru vám povíme víc.
Místo expedice utonutí v Labi
Václav Vojtěch se chystal v roce 1932 na další výpravu. S Alešem Hrdličkou měli zkoumat klima a geologii na Aljašce. Expedice se ale pozdržela a polárník se ve volném čase nechal přemluvit k akci se skauty u Sadské.
Čtěte také
U kánoe, kterou získalo teprve nedávno Městské muzem v Novém Bydžově, vám s Janem Kohoutem dopovíme příběh Václava Vojtěcha i s jeho tragickým koncem. Právě na této lodi se totiž měl polárník převrhnout a po úderu do hlavy utopit. V pouhých 31 letech.
Je toho hodně, co v muzeu Václava Vojtěcha připomíná - přiblížíme vám unikátní předměty z polární expedice i třeba knihy z mého kufříku a jsem přesvědčen, že vás hlavně zaujme sice krátká, ale nesmírně pozoruhodná životní cesta rodáka ze Skřivan.
Tak si nalaďte Český rozhlas Hradec Králové nebo Český rozhlas Pardubice v pondělí 19. října 2026 jako obvykle po zprávách v 18:00. S Janem Kohoutem a Václavem Vojtěchem budeme “Na cestách” a těšíme se na Vás - třeba i u záznamu z audio archivu.
Petr Voldán
Milan Baják
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.









