Průrva Ploučnice ručně vytesaná do pískovcové skály přiváděla vodu do kovářské dílny zvané hamr
Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra. To jsou dávné názvy pro Průrvu Ploučnici, což je asi dvě stě metrů dlouhý úsek řeky Ploučnice před obcí Noviny pod Ralskem na Českolipsku v Libereckém kraji. Řeka tam protéká průrvou mezi červenými pískovcovými skálami a dvěma do skal vytesanými tunely.
Vše bylo vytvořeno ručně, zřejmě krumpáčem, už ve středověku. Nad skálou bývala sypaná hráz a ve vodní nádrži zadržená voda sloužila k pohonu vodního kola kovářské dílny.
Stopy po středověkém hamru v podobě strusky se prý dodnes dají najít na protějším břehu, než na který mají přístup návštěvníci. Kdo se pokochá pohledem na vodní hladinu jezírka a barevné pískovcové skály, ve kterých zeje díra tunelu, může se vydat pátrat dál. Toto místo je koncem Průrvy Ploučnice. Proti proudu se lze vydat přímo tunelem, ke kterému je nutné doplavat, nebo se vyšplhat strání na skálu, kam ale vede i sice delší, ale zato pohodlná pěšina.
Nahoře se turisté mohou podívat do rokle mezi dvěma tunely. Ty byly vytesány ručně patrně v 15. či 16. století a nebylo to určitě nic jednoduchého. „Průrva byla tesána pravděpodobně krumpáči. Ten první kratší tunel je dlouhý asi 14 metrů, ten druhý, větší, přibližně 43 metrů,“ říká geolog, pedagog a spisovatel Dominik Rubáš. Podle něj se v hamru nezpracovával místní proželezněný pískovec červené barvy, ale magmatické žíly těžené v okolí.
I když hamr již dávno zanikl, Průrva Ploučnice zůstala obdivuhodná. V 19. století prý místní mlynář vozil návštěvníky průrvou za svitu loučí. Průrva Ploučnice láká nejen turisty, kteří se do Novin pod Ralskem mohou dostat autobusem nebo autem až téměř k této zajímavosti, ale také vodáky, kteří Ploučnici považují za řeku pro zkušené a dobrodruhy.
Průrva Ploučnice byla roku 1997 prohlášena kulturní památkou. Zároveň je zastávkou na Zelené cyklomagistrále Ploučnice. Atraktivní soutěsky a tunely přilákaly i filmaře. Třeba Zdeněk Trošku, který u nich pořídil záběry do pohádky z Pekla Štěstí 2. A průrva se objevila také v pohádce Princezna a písař.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
