Prokrastinace = boj rozumu s emocemi. Buďte na sebe hrdí, když uděláte něco, do čeho se vám nechtělo
Radioporadna o prokrastinaci. Vysvětlíme, co tento pojem znamená. Jsou některé skupiny lidí ohroženější? Jak žít naplno, beze strachu a odkládání věcí na neurčito i v pokročilejším věku?
Ing. Zdeněk Svoboda, CSc. se věnuje především seniorům, dlouhodobě přednáší o prokrastinaci a o kritickém myšlení, o pozitivním přístupu k životu. Spolupracoval také s Petrem Ludwigem a Silvií Dymákovou, za svou činnost získal cenu v anketě Senior roku 2018.
Pro-crastinus = patřící zítřku, odloženo. Ale čím je člověk starší, tak si víc uvědomuje, že jediná věc, kterou si nemůže koupit, je čas.
Ing. Zdeněk Svoboda, CSc.
Jste velmi příkladný a aktivní senior, takže prokrastinovat ani neumíte?
Naopak, myslím, že boj s prokrastinací, to je never ending story, to nikdy nekončí. Ono se o tom dobře povídá, ale každý ví, kde ho bota tlačí. Takže sám se někdy přistihnu, že prokrastinuji. Jen ještě malé upozornění, prokrastinace je cizí slovo, což možná někomu nic neříká. V překladu znamená chorobné odkládání, což už je lidem daleko bližší.
Čtěte také
Není prokrastinace jen vznešenější výraz pro lenost?
Ne, to v žádném případě. Protože tam je zapotřebí si uvědomit, co je příčinou onoho chorobného odkládání. Když bychom si to nějak znázornili, tak existuje množina věcí, které bych měl dělat, množina věcí, které dělám rád a pak množina věcí, které dělám, když prokrastinuji. A překvapivě ty první dvě množiny mají průnik.
Ale ta třetí, když prokrastinuji, ta s těmi prvními dvěma průnik nemá, nemají nic společného. Já dělám něco úplně jiného jen proto, abych teď nemusel udělat to nebo to.
Které činnosti volíme, když prokrastinujeme?
Je to asi možné shrnout do toho, že každý důvod je dostatečně dobrý na to, aby nás zdržel od toho, co máme dělat. A nejen, že se nám nechce, můžeme mít i strach. Ono to souvisí asi s celkovým klimatem ve společnosti v současné době. Jen pro zajímavost, údajně podle statistik 45 procent populace podléhá prokrastinaci, což je překvapivé.
Čtěte také
Zmínil jste termín chorobné odkládání, což zní až medicínsky. Není tedy prokrastinace nemoc?
Není to nemoc, ale může vést až k psychickým poruchám. Tím, jak se u nás množí úkoly, které máme dělat a rozpor mezi množstvím práce, kterou máme zvládnout a mezi tím, co zvládneme. S tím samozřejmě psychicky slabší jedinci mohou mít i lékařský problém.
Odložit jde snad úplně všechno. Samozřejmě asi neodkládáme radosti, tedy to, co děláme vyloženě rádi. Ale jde o ty povinnosti, co máme dělat. Typický doklad prokrastinace je, že v době zkouškového období bývají ubytovny studentů nejvíc uklizené. Protože si prostě ještě srovnám věci na stole, ještě si porovnám prádlo a pak už půjdu na tu matematiku.
Když se zaměříme na seniory. Je prokrastinace u seniorů nebezpečná?
On to není výmysl poslední doby. Slovní spojení pro-crastinus = patřící zítřku, odkládání na zítra. Například už Seneca řekl: Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká. A čím je člověk starší, tak si víc uvědomuje, že jediná věc, kterou si nemůže koupit, je čas. Nikdo si nemůže koupit čas. Tudíž bychom si ho měli vážit a měli bychom se snažit ho využít.
Jsou věci, jako například odpuštění, laskavost nebo usmíření, kde by se nemělo vůbec prokrastinovat. To nikdy neodkládejte.
Ing. Zdeněk Svoboda, CSc.
Ale v tom využití nám je překážkou prokrastinace, která je jakýmsi příkopem před naší spokojeností. Znáte ten krásný pocit, když máte všechno hotové. Máte všechno za sebou a dáte si třeba kávu.
Čtěte také
Co je nejdůležitější, aby k tomu odkládání nedocházelo?
V širší souvislosti je to seberegulace. Tedy moje vnitřní disciplína. V jedné krásné scénce Spejbla a Hurvínka je krásný dialog. Spejbl říká: Hurvínku, to si ale musíš umět přikázat. A on mu na to odpovídá: To já si přikážu, ale neposlechnu se. A to je přesně ono.
V současné době je spousta příležitostí. Máme mnoho nabídek a víc lidí se pohybuje kolem nás. Je mnohem větší populace, prodloužil se nám život. A jedním z řešení je zúžit si výběr.
Ale jsou věci, jako například odpuštění, laskavost nebo usmíření. Tady by se nikdy nemělo prokrastinovat. To nikdy neodkládejte. Když mám pocit, že bych měl někomu vyjádřit lítost nad tím, co jsem udělal, nebo mu naopak sdělit, že mu odpouštím, s tím neváhejte.
Mírný stres nám k vybičování se nepomáhá?
Ono to k nám doléhá trošku ve stresu, kdy máme pocit, že pak jde z nás lepší šťáva, ale není to pravda. Protože se to projeví na únavě a na kvalitě onoho zpracování. Tím se dostáváme k tomu, jak přistupovat k tomu rozhodnutí začít něco dělat.
Líbí se mi poučka, že než se pustím do práce nebo do toho úkolu, do kterého se mi nechce, tak bych si měl představit, co můžu udělat, abych byl v danou chvíli na sebe pyšný, že jsem to udělal. Taková osobní hrdost.
Víte, on je to vždy boj mezi rozumem a emocemi. Emoce jsou vývojově daleko silnější a rozum nás někdy nechce poslouchat nebo se nám zdá, že je slabý. A co mi dělá největší radost? Kdyby ze všech posluchačů to naše povídání třeba jen dvěma lidem otevřelo oči a dovedlo je k tomu záležitosti neodkládat, tak to bude pro mne úžasná odměna.
Celou radioporadnu s Ing. Zdeňkem Svobodou, CSc. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Senioři jsou důvěřiví, snaží se pomáhat. Nebezpečí ale na ně číhá doma, na ulici i v kyberprostoru
Městské policie v Hradci Králové pořádá pravidelně různé besedy a přednášky zaměřené hlavně na seniory, aby věděli, jaká rizika a v jakých oblastech jim nejvíce hrozí.
-
Právník Souček: Lidé se často zadlužují bez rozmyslu, samoživitelky a senioři jsou nejzranitelnější
Akce Milostivé léto měla za cíl zbavit dlužníky exekucí. Kdo dlužil státu, kraji nebo třeba obci mohl splatit svůj závazek bez úroku. Jak se správně oddlužit?
-
Zdravotní klauni chodí potěšit nejen děti do nemocnic, ale také seniory do domovů důchodců
Domov důchodců ve Dvoře Králové nad Labem poprvé navštívili zdravotní klauni. Zařízení s touto formou aktivit nemá zkušenosti, jakékoliv rozptýlení seniorů je ale důležité.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.