Prokop Diviš nebyl jen vynálezcem bleskosvodu. V jeho rodném Žamberku připomínají i další objevy
Prokopa Diviše zná většina lidí jako vynálezce bleskosvodu. Rodák ze Žamberka v Pardubickém kraji ale předběhl svou dobu i v dalších oblastech. Experimentoval s elektřinou, snažil se ji využít při léčení a sestrojil také unikátní hudební nástroj. Jeho život, bleskosvod i méně známé objevy připomíná muzeum v domku, který stojí na místě jeho rodiště v Žamberku.
„Prokop Diviš se sice narodil na tomto místě na pomezí Žamberka a Helvíkovic, ale současná chalupa není jeho rodným domem. Pochází až z poloviny 19. století, tedy zhruba z doby o dvě stě let později, než žil Prokop Diviš. Při její stavbě byly ale pravděpodobně použity trámy z původního stavení,“ vysvětluje ředitel žambereckého muzea Jindřich Žák. Diviš tam strávil jen první roky života, zhruba do sedmi až devíti let, než odešel na studia.
Expozice návštěvníkům přibližuje nejen Divišův život, ale také jeho vědecké pokusy. Nechybí model známého bleskosvodu ani interaktivní laboratoř, kde si lidé mohou vyzkoušet jednoduché experimenty se statickou elektřinou nebo vytvořit pomocí speciální cívky elektrické výboje. Muzeum připomíná i méně známou stránku Divišovy práce, pokusy s využitím elektřiny při léčbě revmatismu.
Právě v oblasti elektroléčby patřil Diviš podle Jindřicha Žáka mezi průkopníky. Statickou elektřinu získával pomocí velké skleněné koule a ukládal ji do takzvaných leydenských lahví, které fungovaly jako jednoduché zásobníky elektrické energie.
Jen málokdo také ví, že Prokop Diviš sestrojil unikátní hudební nástroj Denis d'Or. Měl tři klaviatury, stovky strun a při hře využíval statickou elektřinu, díky níž údajně dokázal napodobit zvuk celého orchestru. Nástroj předvedl i před Marií Terezií a Františkem Štěpánem Lotrinským, od nichž získal stříbrnou medaili. Samotný nástroj se ale nedochoval, po převozu z Vídně do tehdejšího Prešpurku jeho stopa mizí a dnes o jeho podobě svědčí jen dobové zápisky tehdejších hudebníků.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
