Projektová skupina aneb Propojení dějepisu, zeměpisu a společenských věd do jednoho předmětu
17. listopadu si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a také Mezinárodní den studentstva. Do studia jsme tedy pozvali současné studenty a jejich pedagogy z Gymnázia Josefa Kajetána Tyla v Hradci Králové. Jsou to studenti Veronika Midlochová a Viktor Jiřička a pedagogové Tereza Kantová, třídní učitelka, a Tomáš Kotler.
Čtěte také
Jak se žije současným studentům? Jak výuka pokročila? Protože vy jste maturanti, čeká vás závěr studia v příštím roce. Navíc jste první třída, která zkouší tzv. projektovou skupinu. Co je je ona projektová skupina? V čem se liší od normální výuky?
Projektová skupina je skupina studentů, kteří si vyberou právě projektovou skupinu do třetího a čtvrtého ročníku. Velmi zjednodušeně spojuje tři humanitní předměty, dějepis, zeměpis a společenské vědy do jednoho předmětu. Probíraná témata se tedy prolínají. I pedagogové jsou kolikrát ve třídě spolu. A k tomu se ještě přidává jako předmět trošku mimo ten systém osobnostní rozvoj, který vede studenty do budoucna trošku jiným způsobem, než je běžné v klasických hodinách.
Jak se daří váš záměr naplňovat? A jak se ve výuce doplňujete? Neubíráte prostor jeden druhému?
Musím říct, že je to docela výzva, obzvláště v pátečních hodinách, kde máme k dispozici až 6 hodin. A když jsme ve formě a zvládneme vše připravit, tak tam opravdu můžeme být všichni dohromady. I pro studenty to byla docela nová situace, že se změnil poměr mezi počtem studentů a počtem učitelů, takže jsme si na to museli chvilku zvykat. Ale myslím si, že ve výsledku je to příjemné jak pro nás, pedagogy, tak doufám, i pro studenty. To se ale musíte zeptat jich. Ale je to inspirativní připravovat věci společně. Je to pro mě osobně hodně obohacující.
Čtěte také
Takže jste tři učitelé na 15 studentů. Jak vypadají ty vaše pátky? Jak propojujete předměty? Vím, že jste měli bloky nebo projekty nazvané: lidská práva, propaganda a dezinformace, ideální město demokracie. Ale součástí je i zmíněný osobnostní rozvoj. Jak tedy vše propojujete a pracujete na speciálních projektech? Když je to projektová skupina.
Většinou se v ty pátky rozdělujeme do týmů. A jak jsou na nás učitelé tři, tak mají hezky rozdělené role a jsou pro nás super příkladem. Přes spolupráci, kterou se máme naučit. A je to i o hodně lepší, individuálnější, přístupné. Většinou to dopadá tak, že každé skupince, třeba po pěti studentech, se jeden kantor více věnuje.
Jsou to tedy projekty, kde prakticky provádíte to, co se teoreticky dozvíte. A ve skupinách trénujete i spolupráci.
Rozhodně u toho trénujeme spolupráci. A zároveň je ale nutné říci, že musí nejdříve na ty pátky proběhnout nějaká teoretická příprava. Musíme vědět, o čem ten blok bude. Určitě to není jen, že si tam hrajeme a něco tvoříme. Což je samozřejmě podstatná část v projektové třídě, nicméně spousta lidí má třeba dojem, že se vlastně nic moc neučíme, že si tak hrajeme a nakonec z gymnázium vyjdeme s minimálními znalostmi. Proti tomu se musím ostře ohradit, to určitě není pravda.
Přiblížíme vám také některé konkrétní projekty. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
