Projekt CRYSA hledá materiály pro rentgenové teleskopy, které by odolávaly extrémně nízkým teplotám
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.
Materiály, které by dokázaly odolávat extrémně nízkým teplotám až okolo minus 270 stupňů Celsia, hledá a testuje brněnská společnost OHB Czechspace ve spolupráci s Akademií věd České republiky v projektu nazvaném CRYSA. Firma uspěla ve výběrovém řízení u Evropské vesmírné agentury. Materály mají sloužit k výrobě nové generace vesmírných rentgenových teleskopů.
Čtěte také
Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu. Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.
Umělá inteligence, kterou k přepisu anonymních historických děl používá archiv Španělské národní knihovny, odhalila dosud neznámou hru jednoho z nejvýznamnějších tamních autorů Felixe Lopeho de Vegy. Odborníci potvrdili, že barokní dramatik a jeden z nejvýraznějších představitelů takzvaného španělského zlatého věku několik let před svou smrtí v roce 1635 napsal hru Francouzka Laura.
Čtěte také
S měřením kvality ovzduší v Brně pomáhají děti z tamních základních škol. Odborníci z Přírodovědecké a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity pracují na studii, která by měla přispět ke zlepšení kvality ovzduší v Brně. Dětem na základních školách rozdávají speciální měřicí přístroje, tzv. vzorkovače. Do studie se zapojí asi deset škol. Týdenní měřící cyklus postupně absolvuje zhruba pětadvacet žáků.
Neandrtálci podle nového zjištění vědců shromažďovali lovecké trofeje. Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 000 lety podobný zvyk jako dnešní lovci a ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. Podle nich si neandrtálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Související
-
Archeologové našli na trase dálnice D35 tajemnou kostru krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Vědci objevili spojení mezi rakovinou a znečištěním ovzduší. Mění to lidské chápání vzniku nádorů
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Mezinárodní vědecký tým vytvořil dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.