Proč se Zlaté bule sicilské říká sicilská, když vznikla v Basileji a týká se českého království?
Před rokem 1212 jsme měli už dva panovníky, kteří získali královskou korunu, jenže Vratislav II. ani Vladislav II. si ji neudrželi a jejich následníci byli zase jenom knížaty.
Až Přemysl I. Otakar získal královskou korunu pro sebe i své potomky natrvalo. Titul a dědičné právo mu zajistil dokument vydaný císařem Fridrichem II. v Basileji 26. září roku 1212.
Název, pod kterým vešel tento výnos do historie, vychází z pečeti, kterou je listina opatřena. Je to speciální oboustranná pečeť ze zlata nebo pozlaceného plechu. Ale proč se jí říká sicilská, když vznikla v Basileji a týká se českého království? Fridrich II. byl císařem teprve krátce a jeho kancelář ještě neměla říšskou pečeť k dispozici. Proto otiskli do rozehřátého zlatavého plíšku pečeť, kterou si císař přivezl ze svého domovského království, tedy Sicílie.
Zlatá bula sicilská byla výhodná pro oba panovníky. Přemysl I. Otakar díky ní získal dědičné právo na královský titul a císař Fridrich II. na oplátku podporu českého krále i jeho bratra Vladislava, kterou potřeboval k upevnění moci jako říšský císař. Ne nadarmo se říká: něco za něco.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
