Pro zahrádkáře může být padlí katastrofa. Vědci ho zkoumají, a dokonce obdivují

„Pro mě je padlí srdeční záležitost posledních dvaceti let,“ svěřuje se mi Barbora Mieslerová z přírodovědecké fakulty. Zatímco zahrádkáři hubují a zlobí se, když padlí uvidí na záhoncích, fytopatologové jásají.

„Padlí je biotrofní parazit. To znamená, že když napadne rostlinku, tak se snaží, aby buňky té rostliny byly co nejdříve naživu, a jenom z nich čerpá živiny. Může se stát, že pokud to napadení není příliš intenzivní, že ta rostlinka bude žít klidně další tři měsíce s drobnými bílými chomáčky poprašků, ale není příliš zabitá,“ vysvětluje Mieslerová.

Výrazně méně pochopení pro bílé padlí na svých jabloních má Michal Horáček - předseda ovocnářské unie Moravy a Slezska. Padlí proto likvidují mechanicky i chemicky: „Ty přípravky účinkují do určité míry. Padlí likviduje mladé letorosty a snižuje listovou plochu. Stromek se hůř vyvíjí. Proto, aby mohly plody růst a dozrávat, potřebují listy a fotosyntézu. Padlí listy napadá a tím poškozuje strom.“

To fytopatoložce Barboře Mieslerové se zdá, že je to choroba velmi zajímavá. Dovede se totiž přizpůsobit i jedům, které na ně lidé používají. Navíc - s nadsázkou se dá říct, že padlí je věrné svému hostiteli: „Pokud máme padlí, které je specifické a vázané jenom na rajče, tak klidně můžeme vedle mít okurky nebo třeba jabloně. Nic se jim nestane.“

Pro zahrádkáře je speciální část nové knihy o této chorobě: „Tam je naše pozornost soustředěná na různé pěstované plodiny, jako jsou obilniny, okopaniny, vinná réva, zelenina, ovocné stromy a keře. Jsou tam vždy popsány specifické druhy padlí,“ dodává Mieslerová.

Zvídavý čtenář v knížce najde i kapitoly o méně známých druzích padlí - na okrasných rostlinách, volně rostoucích stromech, v lese nebo dokonce na léčivých a aromatických rostlinách.