Pro lékaře Pavla Gebouského je sbírání starých pohlednic životní relax. A na světě je nová knížka

Pavel Gebouský, vášnivý sběratel starých pohlednic a fotografií, pracoval samozřejmě i na dalších knihách. Vy jste povoláním lékař a pracujete na infekční klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jak to jde dohromady, fotografie, sběratelství a medicína?
Myslím si, že to jde velmi dobře dohromady, protože právě sběratelství a posléze i tvorba knížek pro mě znamenají relax od každodenní práce. Přeci jen jsem už zaměstnán ve fakultní nemocnici 35 let a stresová práce určitě vyžaduje nějaký ventil. A toto je jeden z mých ventilů.

8 fotografií

Jak vůbec to vaše sběratelství začalo?
Zase je to s napojení na fakultní nemocnici. Ještě když měla fakultní nemocnice ve Zdobnici v Orlických horách svoji chalupu, tak jsme tam začali jezdit v 90. letech. A já jsem se nějakým náhodným řízením dostal do antikvariátu na Malém náměstí v Hradci Králové, kde měli pár pohlednic staré Zdobnice. To byly první pohlednice, které jsem si zakoupil. Potom jsem se začal více o tuto problematiku zajímat a začal sbírat celé Orlické hory.

Jedním z mých úkolů, které jsem si dal ještě do budoucna, je udělat knihu pod pracovním názvem Orlické hory včera a dnes.
Pavel Gebouský, spisovatel, lékař a sběratel pohlednic a fotografií

Člověka okouzlí staré pohlednice a možnost porovnávat historii se současností.
Ano, to byla přesně situace, která mě na tom zaujala. Vzal jsem si pohled, který byl vyfocený třeba ve 20. letech minulého století, a snažil jsem se najít, odkud to autor fotil. Zjistil jsem, že řada míst je nedostižných, protože stojíte najednou uprostřed lesa, zatímco dříve tam byly obdělávané louky a políčka. A to mě na tom začalo bavit.

Čtěte také

Sběratelská vášeň pomohla na svět knížce Bartošovice v Orlických horách na starých pohlednicích

Také jste fotografoval a dělal porovnávací snímky?
Snažil jsem se fotografovat. To je jeden z mých úkolů, které jsem si dal ještě do budoucna, udělat knihu pod pracovním názvem Orlické hory včera a dnes. Tam bych chtěl skutečně udělat to, že bych si vzal batůžek a foťák a šel jsem na ta místa, která fotili fotografové před více než 100 lety.

My jsme spolu již před lety představovali vaši knížku o Bartošovicích.
To je velmi zajímavý projekt, který vznikl kolem pana Dragouna, ředitele muzea v Deštném v Orlických horách, který začal vydávat knížky k jednotlivým obcím Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Pak ještě po Bartošovicích vyšly Říčky a Rokytnice, teď máme rozpracovanou Zdobnici. K dokončení celého projektu nám pak budou chybět ještě dvě knihy. A ty mé knihy to víceméně doplňují a navazují na to, co jsem se od spolupracovníků naučil.

Pojďme představit vaše knihy.
První vyšla v roce 2023. Já jsem při tom svém sběratelství zjistil, že se mi nejvíce líbí pohlednice od jistého fotografa z Králík, a začal jsem se tomu trošku více věnovat. A pak, když už jsem měl dostatečné množství materiálu, tak ve mně vzklíčila myšlenka, jestli by se nedala udělat knížka věnovaná jen tomuto fotografovi.

Když se dostanete ke skleněným deskám fotografů té doby, žasnete, jakou neskutečnou hloubku ostrosti mají ty pořízené záběry.
Pavel Gebouský, spisovatel, lékař a sběratel pohlednic a fotografií

Tak ho pojďme představit. Kdo to je?
Josef Walter byl fotograf působící v Králíkách v meziválečném období, respektive první pohlednice jsou z roku 1910. Narodil se v Horní Orlici, což je nedaleko, a působil jako klasický živnostenský fotograf se svým ateliérem, kde dělal klasické kabinetní snímky a zaznamenával události. Ale velmi záhy začal vyrábět i pohlednice, které se staly předmětem mého zájmu. Podařilo se mi kontaktovat potomky Josefa Waltera, kteří žijí v Králíkách, a od nich jsem získal nějaké materiály. Potom už byl jen malý krůček k tomu, začít realizovat knihu.

Čtěte také

Z lásky starousedlíků k Orlickým horám vznikla kniha Deštné na historických fotografiích

První díl z onoho zmíněného roku 2023, to bylo Králicko a Orlické hory?
V roce 2023 vyšla kniha Králicko a Orlické hory, která představila tvorbu tohoto fotografa. Chtěl jsem ukázat, že fotil i mimo Králíky a dostal se až do nejvzdálenějších koutů Orlických hor, až do Olešnice. A mám ve své sbírce třeba i pohlednici z Nového Města nad Metují, kam se také Josef Walter dostal.

Ale nejvíce snímků tedy udělal v Králíkách.
Nejvíce fotil samozřejmě Králíky a bezprostřední okolí. Protože tehdejší fotografové fotili na skleněné desky a fotoaparáty měly také nějakou svoji váhu. Takže dostat se do vzdálenějších míst znamenalo samozřejmě problém, protože fotograf si musel vézt s sebou zásobu skleněných desek, chránit je před poškozením, chránit, aby nedošlo k expozici. Tedy nejvíce pohledů a fotografií je z oblasti Králicka, kam se byl schopen Josef Walter dostat pěšky nebo si tam zajet třeba na motocyklu.

Nejvíce fotil samozřejmě Králíky a bezprostřední okolí. Protože tenkrát se fotilo na skleněné desky a fotoaparáty měly také svoji váhu.
Pavel Gebouský, spisovatel, lékař a sběratel pohlednic a fotografií

Výhodou oněch skleněných desek jsou však opravdu úžasné fotografie, kde je skvělá ostrost.
To člověk obdivuje neustále. Když se dostane ke skleněným deskám fotografů té doby, žasnete, jakou neskutečnou hloubku ostrosti mají záběry pořízené na skleněné desky a tehdejší technologie.

Čtěte také

Doma má 8 000 historických pohlednic Hradce Králové. Při jejich prohlížení vám buší srdce

Co Josef Walter nejčastěji fotil? Co se nejvíce ukazuje na jeho obrázcích?
Jsou to obvyklá místa, to znamená náměstí, fotil místní architekturu, samozřejmě velmi oblíbený byl klášter v Králíkách, pohlednic a fotografií z kláštera jsou určitě desítky, možná stovky. Zajížděl do okolních vesnic, kde fotil zase hospody, ale i lidi při práci. Takže k dispozici je i celá řada krásných pohlednic zachycujících tehdejší obyvatele v běžné činnosti. Velmi cenné jsou zejména obrázky, které ukazují dnes dávno zaniklé hostince, usedlosti a podobně.

V knize jsou i kolorované snímky. To se tenkrát dělalo běžně, nebo to je pozdější kolorování?
Walter také koloroval své snímky. A pokud mohu posoudit, byl velmi precizní ve své práci. Jeho kolorované pohlednice patří určitě k tomu nejlepšímu, co lze z tehdejších kolorovaných pohlednic od různých autorů vidět.

Podařilo se mi kontaktovat potomky Josefa Waltera, kteří žijí v Králíkách. Pak už byl jen malý krůček k tomu, začít realizovat knihu.
Pavel Gebouský, spisovatel, lékař a sběratel pohlednic a fotografií

Shodli jsme se oba, že oblast kolem Králík a okolí máme moc rádi, já tam jezdím od dětství. Co vy tam máte nejraději?
Já jsem začal v Orlických horách, nicméně poté, co jsem se dostal k problematice fotografa Josefa Waltera, tak jsem si Králicko nesmírně oblíbil. A vždy, když se zastavím na králickém náměstí, tak mně přijde, jako když jedu domů.

Přesně tak to mám i já. A nádherná příroda kolem, všude se dá jezdit na kole, procházky jsou tam úžasné, rozhledny také, výhledy do okolí. Takže můžeme pozvat na prázdniny. A aby si lidé tuto knížku Králíky a okolí na fotografiích a pohlednicích Josefa Waltera obstarali. K jejímu vydání přispěl i Česko-německý fond budoucnosti.
Ano, jsem velmi rád, že se to podařilo zajistit, protože kniha má i svůj německý překlad. Pro obyvatele tehdejších Králík, kteří byli odsunuti, tak je velmi vhodná.

Pavel Gebouský a kniha Králíky a okolí na fotografiích a pohlednicích Josefa Waltera|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká Pavel Gebouský, vášnivý sběratel starých pohlednic a fotografií. A také autor knihy Králíky a okolí na fotografiích a pohlednicích Josefa Waltera, kterou jsme vám dnes představili.