Přispěte na Spravedlivé mezi námi. Sedlčansko připomnělo oběti šoa. Harvard bojuje s antisemitismem

Kdo byli Spravedliví mezi námi

Uctít české hrdiny a hrdinky. To je hlavní účel hithitové sbírky Spravedliví mezi námi, kterou právě spustil Spolek na podporu osob dotčených holokaustem. 115 jmen těch, kteří za války nasadili život za své židovské spoluobčany, již pamětní deska u Pinkasovy synagogy připomíná. Mnoho Čechů a Češek, kteří od památníku Jad vašem ocenění Spravedlivý mezi národy získali, na ní ale chybí. Proto chce nyní Spolek ve spolupráci s manželi Lucií a Jaroslavem Rónovými památník rozšířit.

Na desce jsou reliéfy dvou stromů. „Jejich koruny se proplétají a mezi tím jsou jména lidí, kteří zachránili své židovské spoluobčany za druhé světové války,“ přiblížila v pořadu Šalom alejchem Lenka Rónová. „Ten seznam nebyl úplný a už jednou se doplňoval a už jednou byla dodělávaná destička pod tuto desku. Nová destička je ve stejném duchu, respektuje ten tvar a jsou tam doplněná další jména. Máme radost, že se nám podařilo je všechny správně najít,“ dodává Rónová.

Jak se nová jména podařilo „objevit“, vysvětluje předseda výboru Spolku na podporu osob dotčených holokaustem František Bányai:

„My jsme je neobjevili, spíš to bylo tak, že jedni z těch zachráněných, nebo jejich rodina iniciovala, aby byli aktéři záchrany na desce uvedeni, protože tam schází.“

Podle Bányaie na památníku přibude 22 jmen. „Třeba Antonín Kalina z Třebíče, který zachránil přes 900 židovských děti v Buchenwaldu. Jsou tam Emanuel a Josef Zima, domovník na bývalém velvyslanectví v Budapešti. To po německé okupaci Československa zaniklo, obsadili ho Němci, dokonce tam vyvěsili vlajku s hákovým křížem. Domovníka si ale nechali. A ten tam potom ve sklepě v době, kdy začaly v Maďarsku deportace, zachránil 13 Židů,“ vypočítává Bányai.

Proč je podle něj zrovna teď potřeba připomínat hrdiny, kteří neváhali pro záchranu druhých riskovat život? Poslechněte si celý rozhovor.

Sedlčansko si připomnělo oběti šoa

Osm dekád je dlouhá doba a očitých pamětníků konce druhé světové války je méně a méně. Vzpomínka na květnové dny roku 1945 je ale stále živá. Dokazuje to řada akcí, které se v těchto dnech konají po celé republice. Jako například v Kosově Hoře na Sedlčansku. V tamní synagoze manželé Ehlovi odhalili 7. května památník tamějším židovským obyvatelům. Pokračuje Daniela Brůhová:

„Památník v Kosově Hoře je částí většího projektu, který připomíná oběti šoa na Sedlčansku. Na jeho vytvoření se podílelo 100 dětí z pěti škol a 15 pedagogů. To vše pod vedením výtvarnice Lenky Feldsteinové.“

Jedná se o 167 obětí celého regionu Sedlčanska. „Jednotlivé hliněné profily jsou zapuštěny do železničních pražců, což je velká symbolika, protože tito lidé byli odváženi transporty do Terezína i potom dál na východ. Každý pražec je výsek z toho regionu. Pražec sedlčanský zůstal v Městském muzeu v Sedlčanech. Další pražec je v Petrovicích na obecním úřadě. Další pražec pojímá oběti z Krásné Hory, z Kamýka a z přilehlých obcí. A ten náš mapuje oběti kosohorské a ze Štětkovic,“ vysvětluje Feldsteinová.

Podle zvláštního zmocněnce Ministerstva zahraničních věcí pro záležitosti holokaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Roberta Řeháka je důležité, abychom odkaz někdejších židovských obyvatel Sedlčanska stále připomínali: „Ta doba je znovu složitá, znovu je tu plno nenávisti. Dokonce jsou tu tendence růstu fašismu. A my musíme všechno udělat pro to, aby to nepokračovalo, aby to nemělo tak hrůzné dopady jako tenkrát.“

Památník doplňuje i výstava. Kdo všechno se na ní podílel? Kde se podívat na animovaný film o židovské historii Kosové Hory? A jak se projekt dále rozrůstá? Poslechněte si celý rozhovor s Lenkou Feldsteinovou.

Harvardova univerzita bojuje proti antisemitismu

Jméno Harvardovy univerzity, nejstarší a nejprestižnější ve Spojených státech, se v posledních měsících ve veřejném prostoru objevuje častěji než jména jiných vysokých škol. Není to ale proto, že by se třeba zvedla úroveň její výuky. V centru pozornosti stojí kvůli své neschopnosti bojovat proti antisemitismu, a to jak mezi studenty, tak i pedagogy. To vedlo ke ztrátě vládních dotací a nyní i k zprávě o situaci ve škole. Pokračuje Gita Zbavitelová.

„Vyšetřovatelé speciální komise vyzpovídali stovky studentů i pedagogy a pomocný personál, Židy i Nežidy. Dozvěděli se, že po masakru Izraelců teroristy Hamásu 7. října 2023 byli židovští studenti i Izraelci terčem šikany, pronásledování a vyčleňování ze společnosti. Propalestinští aktivisté je obviňovali z útlaku Palestinců a nejrůznějších zvěrstev, která podle nich páchá Izrael, napadali je slovně i fyzicky a šířili konspirační antisemitské teorie. Vylučovali Židy ze studentských spolků, nutili je odsuzovat Izrael a ničili plakáty s fotografiemi izraelských rukojmích antisemitskými slogany. Třiatřicet studentských skupin Harvardovy univerzity obvinilo Izrael z ,invaze‘. Univerzita v letech 2023 a 2024 zažila 70 protestů, nejvíc ze všech amerických vysokých škol,“ vypočítává Zbavitelová.

Zpráva podle ní konstatuje, že „po dřívějším přátelském soužití Židů a propalestinských aktivistů se atmosféra na Harvardově univerzitě v posledních letech prudce zhoršila a odpůrci Izraele začali být agresivní.“

A co zpráva doporučuje k nápravě situace? „Změny v přijímacím řízení a studentském prostředí, nabídky přednášek o židovském životě, antisemitismu, holokaustu a Izraeli nebo monitorování studentských organizací,“ dodává Zbavitelová.

Bude to stačit? A co na to vláda Donalda Trumpa?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.