Přijde na podzim druhá koronavirová vlna? „Já si myslím, že nehrozí,“ věří profesor Jiří Beran
Někteří lékaři a epidemiologové nesouhlasí s tím, jak ministerstvo zdravotnictví interpretovalo výsledky studie kolektivní imunity proti koronaviru. Ze 27 tisíc lidí bylo jen 107 pozitivních, což není ani půl procenta - a promořenost je tedy podle ministerstva velmi nízká.
Čtěte také
Profesor Jiří Beran, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, ale ve vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové upozornil na to, že tento způsob zjišťování kolektivní imunity je postaven na sledování špatného parametru a že situace není tak zlá, jak to na první pohled vypadá.
„Výzkumníci si řekli, že budou sledovat parametry protilátek IGG a IGM. A tyto parametry jsou samozřejmě pozitivní u lidí, kteří prodělali onemocnění. Čili sledování tohoto titru protilátek nic neřekne o tom, kdo byl ve styku s virem a u koho mohla proběhnout například celulární imunita."
Jiná metoda zjišťování kolektivní imunity by byla přesnější. A při jejím použití se dá dojít k úplně jiným hodnotám, je přesvědčený Jiří Beran.
„K tomu by měly sloužit parametry protilátek třídy IGA. A například z takové pilotní studie, kterou si provedli stomatologové na přibližně 400 osobách, bylo zjištěno, že se s virem setkalo přibližně 14 procent lidí."
Čtěte také
Rozdíly ve výsledcích u obou metod jsou klíčové a stojí i za neshodami o tom, zda na podzim hrozí nebo nehrozí druhá, možná ještě silnější koronavirová vlna.
„Já si myslím, že nehrozí. Protože pokud je ten reálný stav takový, jak naznačují MUDr. Studený a MUDr. Mounajjed, kteří stojí za onou pilotní studií, tak 14 procent osob bylo už v kontaktu s virem. A vytvořili si nějaký stupeň nějaké imunity. Což znamená, že za osm týdnů od chvíle, kdy zde byla zahájena protiepidemická opatření, tak je zde přibližně 1,4 milionu lidí, kdybychom to aproximovali, kteří nějakým způsobem v kontaktu s tím virem byli. A to znamená, že tito lidé se s tím velmi dobře vypořádali," říká Jiří Beran.
A hned doplňuje.
„Jestliže budu počítat dál, že se budou rozvolňovat opatření, tak pokud nám během dalších osmi týdnů přibude dalších řekněme 14 či 15 procent, tak už budeme mít třetinu populace, která v kontaktu s virem byla. A to je úplně jiná a naprosto zásadní informace, které mne samozřejmě vede k tomu, abych se zlobil na ty, kteří nás neustále straší."
Související
-
Viroložka Vanda Boštíková: „Pokud se odpoutáme od stresujících zpráv, pak máme napůl vyhráno“
Dr. Tom Frieden, který vedl boj proti epidemii eboly v Africe, zdůrazňuje, že na pořadu dne nejsou otázky kde a co vyvolá další pandemii. Jde jen o to, kdy se tak stane.
-
Epidemiolog Rastislav Maďar: „Optimismus se s opatrností nevylučuje. Odpovědnost je na každém z nás“
Nouzový stav bude v Česku platit až do 17. května, vláda ale zároveň rozhodla o dalším postupném uvolňování některých opatření. Situace se postupně vrací k normálu.
-
Mýty a nepravdy o nežádoucích reakcích očkování. Jak ovlivňuje náš imunitní systém?
Proti chřipce je potřeba nechat se očkovat každý rok znovu. Každý rok se totiž mění složení vakcíny. Jak vakcíny vznikají a podle čeho se určuje složení?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.