Přibývají úzkostné poruchy a deprese, u mladší generace je tendence vyhledávat psychiatrickou pomoc
Radioporadna o duševním zdraví a nemocech. Zatímco zlomená noha je vidět, vnitřní bolest zůstává často skrytá, přesto může být větší než bolest na první pohled zřejmá. A počet těch, kteří potřebují odbornou péči, podle dat Národního ústavu pro duševní zdraví stále přibývá. Jaké jsou tedy projevy nemocí, příčiny, léčba a prevence?
O tom si povídáme s prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D., přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Otázka, jak vám je, zní možná banálně, ale možná může něco prozradit?
Většinou tím začínáme. A u nás v Čechách to není jako v Americe, kde vám všichni odpoví, že děkují, že je vše v pořádku. Tedy už z odpovědi na tuto otázku nebo z výrazu obličeje se dá často odhalit, co se děje.
Lidé mají laickou představou, že když se necítí psychicky dobře, má se jet na psychiatrii. Tak to není, ale my se s tím denně setkáváme.
prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Jsou tedy lidé, kteří na rovinu přiznají, že něco v pořádku není? A je to tak správně?
Ano, myslím si, že je řada takových lidí. A myslím si také, že je to v pořádku, protože problémy a emoce by se měly ventilovat, ale samozřejmě záleží na okolnostech, kdy a s kým. Nebudu vše říkat každému.
Čtěte také
Je nějaký rozdíl mezi duševní nepohodou a nemocí? A pozná to případně i laik?
Laici to často právě nerozpoznají. My lékaři to rozpoznáváme velmi dobře a dost se s tím potýkáme. Protože těch duševních nemocí zase tolik nepřibývá, když vezmu schizofrenii, bipolární poruchu a podobně. Přibývá demencí a s tím spojených poruch chování, protože populace stárne, tam je to jasné.
Přibývají úzkostné poruchy a deprese, to se akcelerovalo zejména při covidu a potom při válce na Ukrajině. Ale jinak závažné duševní nemoci zůstávají na tom podobně a duševní nepohody je mnohem víc a zhoršuje se to. Zejména u mladší generace je tendence vyhledávat psychiatrickou pomoc tam, kde to vlastně není odborně indikováno.
Čtěte také
Lidé mají laickou představou, že když se například rozejdou s partnerem, nebo když si nevědí rady se svým životem, nebo rodiče mladému člověku vynadají, takže se necítí psychicky dobře a má se jet na psychiatrii. Tak to není, ale funguje to v reálu a my se s tím denně setkáváme.
Trošku jste naznačoval, že svět se rychle mění, ale duševní nemoci zůstávají stejné. Z vašeho pohledu tedy zůstává těžce nemocných pacientů také stále stejné množství?
Ano, stále stejné množství. Když pominu depresi, která má samozřejmě řadu podob a často ji může spustit nebo zhoršit stres, tak v podstatě závažné psychické nemoci máme v podobném výskytu.
Celou radioporadnu s prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D., přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
