Při procházce kolem Kokotských rybníků se červenat nemusíte. Název pochází od kohouta

8. říjen 2022

Když se vydáte na výlet ke Kokotským rybníkům na Rokycansku v Plzeňském kraji, uvidíte krásnou panenskou přírodu. A vůbec vám při vyslovení jejich pojmenování nemusí být stydno. Na první pohled hanlivé označení rybníků má totiž úplně jiný význam, než byste si mohli myslet.

„Kokotsko byl název vesnice, která tady existovala přibližně dvě stě let a zanikla někdy ve 14. století,“ říká ředitel společnosti, která vlastní kemp v Ejpovicích a spravuje pozemky kolem Ejpovického jezera Michal Bíman. V této vesnici se podle historických pramenů nacházelo až 32 usedlostí. „Velikostí náměstí předčila ves možná i dnešní Rokycany,“ dodává Michal Bíman.

Kokotsko je podle něj historický název pocházející ze staročeštiny. „Jednalo se o staročeské označení kohouta, tudíž se nyní nacházíme v Kohoutově, kdybychom to přeložili do dnešního jazyka,“ vysvětluje ředitel společnosti.

V blízkosti Kokotských rybníků se pak nachází ještě jedno místo, jehož název může jednoho pobavit, jiného pohoršit. Jde o pramen Čůráček. „Označení může popisovat intenzitu výtoku pramene. Zřejmě působil na kolemjdoucí tak, že ze země v podstatě čůrá,“ domnívá se Michal Bíman.

Kokotsko

Celou lokalitou vede naučná stezka Kokotské rybníky, která návštěvníky seznamuje s historií místa i s rozmanitou faunou a flórou. „Po původní vsi tady zůstal Horní a Dolní kokotský rybník. Naučná stezka po zhruba dvou kilometrech tuto lokalitu opouští a vede na místní nejvyšší bod, kterým je Ostrý kámen, přezdívaný také Čertův kámen,“ popisuje Michal Bíman.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová