Při domácí péči o seniora je důležité, aby na to člověk nebyl sám. Jinak dříve či později vyhoříte
Pečující radioporadna. Každý z nás někdy zemře, to je fakt, ale předtím si všichni chceme, pokud možno, užít i seniorský věk, který je poslední etapou našeho života. Ta by měla být důstojná, proto chceme zůstat doma. Kdy zvažovat odchod do domova, kdy požádat o pomoc a o co vlastně můžeme žádat a kde?
Ředitelka odlehčovací služby domova Arreta v Hradci králové Bc. Michaela Kopta Šedivá hovoří v naší radioporadně na téma: všichni chceme stárnout doma aneb praktické rady pro pečující osoby.
Je zbytečné myslet daleko dopředu, ale pravdou je, že se v sociálních službách setkáváme s tím, že dokud problém není, tak ho lidé neřeší.
Bc. Michaela Kopta Šedivá, ředitelka domova Arreta v Hradci Králové
Stejně mě jednou dáte do domova důchodců. Tuto větu možná už slyšelo, ať s nadsázkou, nebo i bez ní, spousta z nás. Jde ale vůbec v dnešní době zvládat péči o seniora doma se vším všudy?
Čtěte také
Určitě ano. Záleží však na mnoha okolnostech. Jako první důležitý bod je, v jakém psychickém a zdravotním stavu je ona pečující osoba. Další věc jsou potom bytové podmínky. Jestli máme dostatečný prostory na to, aby bylo možné projet chodítkem či invalidním vozíkem, jestli je v koupelně vůbec prostor na to, aby se tam vešli dva lidé, jestli zvedneme nohu do vany.
Ale i to se dá řešit. Co je ale na domácí péči nejdůležitější, nebýt na to sám. Určitě hned ze začátku urgovat někoho z blízkého okolí a delegovat na něj některé záležitosti. Protože jakmile zůstanete sami, nebudete myslet především na sebe. Ono to možná zní sobecky, ale když nebudete mít čas na sebe, nebudete mít čas na své zájmy, a opravdu budete jen pečovat, tak dříve či později vyhoříte.
Doba se rychle mění a zkrátka je nutné si asi o pomoc říci. Tak kdy o ní máme začít uvažovat?
Nemůžete si o pomoc říci v době, kdy vám přislíbí starobní důchod, protože dalších 30 let můžete být soběstační. Je zbytečné opravdu myslet tak daleko dopředu, ale je pravdou, že se my v sociálních službách setkáváme s tím, že dokud problém není, tak ho lidé neřeší. Až pak, když potíže nastanou.
Čtěte také
Kam se ale obrátit o pomoc. Proto bych vás pozvala do Knihovny města Hradce Králové do Wonkovy ulice, kde v úterý 23. května od 12 do 17 hodin pořádá naše komunitní plánování již tradičně každý rok akci pro seniory a pro pečující osoby. Tam budeme informovat zájemce o tom, jak pečovat o lidi doma. Je to výjimečná příležitost setkat se se všemi odborníky na jednom místě.
Překvapilo mne, že Česká republika a Polsko jsou zeměmi s největším podílem neformální péče v Evropské unii. Většinu péče o seniory, téměř čtyři pětiny, zajišťují rodinní příslušníci. To je úžasná zpráva.
Určitě ano, protože všichni chceme stárnout doma. Zkrátka doma je doma, co si budeme povídat.
V čem je to obohacující pro všechny členy domácnosti?
Já mám právě třeba doma také babičku a jsem za ni moc ráda. Protože se mi teď může starat o děti, ale samozřejmě očekávám to, že se jednou budu starat já o ni. A ona to očekává také, takže si myslím, že si máme dát navzájem dát. Takové to generační propojení.
Čtěte také
Co máme udělat jako první, když zjistíme, že náš blízký potřebuje pomoc?
V první řadě je určitě důležité zajistit hned momentální péči o něj. A jako další krok bych určitě zašla na Úřad práce a požádala bych o příspěvek na péči. Protože jakmile začnete využívat nějaké sociální služby, tak mnohdy ten důchod na to finančně nestačí a budete opravdu potřebovat příspěvek. Říkám to proto, že nemůžete čekat, protože ono to trvá mnohdy třeba půl roku, než vám příspěvek přiznají.
Každý případ se jistě posuzuje individuálně.
Do domácnosti přijde sociální pracovnice a zjišťuje, jaká je soběstačnost o daného člověka. A potom bych se začala zajímat o to, kde jsou sociální služby. Můžete narazit na jakoukoliv sociální službu, všichni mají základní poradenství, odkáží vás tam, kde by vám mohli pomoci, najdou vám kontakty. Tedy můžete se obrátit na Úřad práce, na magistrát města, na krajský úřad, na ministerstvo práce a sociálních věcí, všichni mají sociální pracovníky, kteří vám odkáží pomoci.
Celou pečovací radioporadnu s Bc. Michaelou Šedivou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Sestra mobilního hospice: Práce je mi odměnou. Mohu být lidem nablízku v jejich nejtěžších chvílích
Iva Valerová je vrchní sestrou mobilního Hospice Anežky České v Červeném Kostelci na Náchodsku. Žena, která celý život nezištně pomáhá těžce nemocným a odcházejícím lidem.
-
Smrt potkáme každý. K nemocným proto mějme respekt a úctu, měli by vnímat naši lásku, říká psycholog
Téma doprovázení vážně nemocných v rodině je něco, čemu se možná podvědomě mnozí vyhýbáme. Ale pak přijde chvíle, kdy musíme sami bojovat nebo se snažit být nápomocni.
-
Jana Sieberová: „Kontakt s umírajícím nás mění. U jeho lůžka lidsky zrajeme a dostáváme velké dary“
Naším hostem je Jana Sieberová, která tvrdí, že smrt k životu patří a poslední fáze života může být něco úžasného, protože v té chvíli je dovoleno úplně všechno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka