Při cestě po Beninu jsem dostávala i nabídky k sňatku. Koukali na mne jak na Marťana

21. únor 2019

Dnes se s Českým rozhlasem Hradec Králové podíváme do Afriky a možná i do Švédska. Tam všude měla, díky svému studiu na Univerzitě Hradec Králové, možnost několikrát být Iva Sojková, náš dnešní host.

Vy jste už magistra, co studujete v Hradci Králové?
Studuji doktorský program politologie a africká studia.

Takže proto Afrika.
Samozřejmě, proto Afrika.

Kdy jste se tam podívala poprvé? A kam přesně?
Poprvé to bylo před už takřka pěti lety do Ghany ještě v rámci magisterského programu. Jako studentka jsem byla 5 měsíců v Ghaně, kde jsem studovala na University of Ghana, na univerzitě v hlavním městě Akkře. A pak jsem se tam v rámci doktorátu po 4 letech vrátila znovu a opět jsem působila na stejné univerzitě.

Iva Sojková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Možná úžasná zkušenost i v tom, že byla možnost pozorovat vývoj v této zemi.
To byla skvělá zkušenost, protože tehdy ještě v roce 2014 se Ghana vzpamatovávala z ekonomické krize. Kdy jsem mohla pozorovat, jak je spousta infrastruktury rozestavěná, spousta budov nedokončená nebo rozpadající se. A tentokrát, když jsem projížděla samotnou Akkrou, tak jsem pociťovala, že jsou tam nové silnice, že je město takové vzdušnější, že se dopravujete daleko rychleji. Před čtyřmi lety trvalo dostat se z jedné strany města na druhou stranu třeba tři hodiny, tak teď jste byli schopní se tam dostat například za hodinu. V tomto směru jsem pociťovala, že ekonomika země roste, že se snaží investovat do zásadnějších projektů. Pro mě to bylo milé překvapení a úleva.

Životem v Africe získáte specifickou perspektivu. Určitá vysvětlení, která by vás v rámci našeho vzdělávacího systému ani nenapadla.
Mgr. Iva Sojková, studentka politologie na Univerzitě Hradec Králové

Tentokrát vám nevypínali elektrický proud jako před těmi čtyřmi lety.
Já jsem před těmi čtyřmi lety měla opravdu velkou smůlu, protože to byl rok, kdy Ghana procházela obrovskou energetickou krizí. Elektrický proud víc nešel, než šel. Byl k dispozcii třeba hodinu denně, někdy ráno, když jsme byli ve škole. Když jsme se vrátili ze školy a museli psát seminární práce a prostě jsme neměli elektřinu. Takže jsme moc dlouho na notebooku nepracovali, bylo to všechno daleko složitější.

Středověká mešita ve městě Larabanga - Ghana

To si člověk potom uvědomí, co tady v Evropě vlastně máme. Kdybychom měli přiblížit tuto zemi. Když se řekne Ghana, tak si představím Afriku. Jaký je to stát, jaké je tam politické zřízení, jak tam funguje společnost? Protože africké země na tom nejsou moc dobře, co se týká bezpečnosti například.
Ghana je v tomto trochu výjimka, i v rámci západní Afriky. Vlastně v celé Africe je to jedna z nejstabilnějších demokracií. Demokracie tam funguje od roku 2000 a dalo by se říct, že prakticky bez nějakých větších problémů. A to i navzdory tomu, že někdy v roce 2006 stát objevil ropu, což se většinou stává velkým problémem pro udržení demokratického zřízení. V tomto směru je tato země trochu západoafrická výjimka. Co se týče bezpečnosti, je to velmi bezpečná země. Dovolila jsem si tam cestovat sama po celé zemi, a nejen v Ghaně. Já jsem potom zkusila dojet sama až do Beninu, což je zajímavý zážitek. Prostě zkusit cestovat jako žena sama v africké zemi. Takže já na Ghanu v tomto směru nedám dopustit. Protože mně se tam nikdy nic závažného nestalo. Nikdy mne nikdo neokradl, nikdy nikdo nenapadl. To jsou takové stereotypní představy o Africe jako o jednom velkém nebezpečí a konfliktu. To absolutně neplatí.

V Africe zažijete za jeden den víc než tady za celý rok. A život se má prožít, ne jen tak proflákat

V Africe zažijete za jeden den víc než tady za dva roky

Česko - swahilsko - masajský slovník je dílem Východočecha, který je duší i srdcem Afričanem. Můj první plán byl vyjet za zvířaty do Afriky, ale našel jsem tam úžasné lidi. Kamarády na celý život, říká Jiří Rosa z České Skalice. 

Vy jste měla možnost se tam podívat dvakrát v rámci studia na Univerzitě Hradec Králové. Což je také výjimečné, zajet do tohoto světa. Protože na jiných univerzitách to tak prý není.
Kontakty, které má Univerzita Hradec Králové se zahraničními exotickými univerzitami, ať už v Africe nebo třeba v Latinské Americe a momentálně hodně i v Asii, jsou skutečně výjimečné. Já jsem měla možnost studovat i na jiných institucích v Čechách, kde propagace programů jako je Erasmus není taková. A ty univerzity to tolik nepodporují. Tady v přístupu, ve vybízení studentů vycestovat a zdůrazňování toho, jak důležité to je pro rozvoj studenta, získávání nových zkušeností a potom i uplatnění, to je skutečně výjimka.

Tedy velké plus pro hradeckou univerzitu.
Obrovské plus.

Ganvié - Benin

Vy jste údajně v Ghaně dostala dokonce nabídky k sňatku. Jak to bylo?
Když v Ghaně cestujete sama jako žena, tak samozřejmě vzbuzujete pozornost, protože to není úplně standardní. Ale v té Ghaně to ještě nějak dokážete překousnout. Ale já jsem se potom, jak jsem zmiňovala, rozhodla jet na vlastní pěst do Beninu. A tam už to bylo horší. Protože mi přišlo, že tam jsme opravdu působila jako něco, co přistálo z Marsu. Všichni mě zastavovali a ptali se, jestli jsem normální, že tam jsem sama, jestli je všechno v pořádku. A potom přišla většinou i nabídka k sňatku, jestli mám přítele, jestli nemám zájem tam zůstat. V jeden okamžik to už bylo na mě trošku moc, když mi jeden zájemce nabídl, že se s ním mohu zasnoubit a otevřít si pobočku v Akkře, že mi tam bude dovážet pašovaný benzin z Nigérie, z Beninu až do Akkry do Ghany.

Takže jste mohla být pumpařka v Africe.
Ano, něco takového. Mohla jsem se zapojit do nějaké ilegální činnosti, což jsem tedy s díky jako brigádu odmítla.

Pevnost Elmina - Ghana

Musela jste na ně působit exoticky uprostřed Afriky.
Asi ano.

Pojďme se ještě podívat na jejich školství. Co jste se tam vlastně učila? A jak vůbec vypadá život na univerzitě v Ghaně?
Univerzita v Ghaně je taková specifická. Je to obrovský kampus, který je takovým ostrůvkem luxusu nad městem. Je to velice rozlehlý kampus a organizace výuky prakticky podobná. Tam jde spíš o to, co se učíte. Máte přednášky, na ty navazují semináře. Ale opravdu jde o ten obsah, který je velice obohacující v tom, že vám nabízí nové perspektivy i na podobná témata, která řešíme tady, která se učíme tady. Ale dostanete africkou perspektivu, ghanskou západoafrickou specifickou perspektivu. Určitá vysvětlení, která byste se tady v rámci eurocentristického vzdělávacího systému moc nedozvěděli, nebo by vás ani nenapadla. V tomto směru je strašně obohacující tam studovat. Protože se dozvíte nové věci a otevřou se nové obzory i v rámci získávání oněch znalostí.

Falun - univerzitní knihovna

Úžasné, takže se zase někam do Afriky chystáte?
Já bych chtěla, já bych se tam mohla snad přestěhovat.

My jsme slíbili ještě Švédsko. Ale to asi už dnes nestihneme. Protože jste v rámci studia na Univerzitě Hradec Králové získala možná i švédský pohled na Afriku, ne?
Já jsem chtěla vidět, jak vypadá výuka ve Švédsku, jak se vyučuje ve Švédsku. Skandinávský vzdělávací systém je docela proslavený, je prostě velice kvalitní. Proto jsem tam jela a bylo velice zajímavé studovat Afriku uprostřed Švédska pod skokanskými lyžařskými můstky. To bylo takové zvláštní, ale rozhodně toho nelituji. Byla to zajímavá zkušenost. Člověk zjistí, jak se učí ve Skandinávii, jak tam probíhá výuka, je to absolutně jiné než tady.

Iva Sojková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Říká Iva Sojková, studentka politologie Univerzity Hradec Králové, budoucí afrikanistka. Jestli se tedy nepřestěhujete do Afriky, tak se na vás těším zase příště tady u nás v Českém rozhlase Hradec Králové. A popovídáme si víc o Švédsku. Děkuji za dnešní návštěvu, ať se vám všechny vaše studijní a životní plány splní.
Moc děkuji za pozvání. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.