Přes 500 metrů dokumentů! Digitalizuje se archiv prvního československého prezidenta T. G. Masaryka

Čeští vědci spouští výrobu modelů spektrometru, který bude součástí evropské vesmírné sondy EnVision. Projekt se tím posouvá od konceptu k reálnému návrhu. Oproti dříve vyrobeným prototypům budou mít modely například i součástky odolné radiačnímu záření. Spektrometr bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše. První model vznikne příští rok. Kompletní dokončení dalších má být v roce 2028.

Čtěte také

Skleněné kuličky dokáží čistit nečistoty v odpadních vodách. Umí rozložit i antibiotika a pesticidy

Český záložní astronaut Aleš Svoboda se v astronautickém výcviku učil pohybovat ve stavu beztíže. 24. října dokončil druhou fázi výcviku v Evropském středisku astronautů. Ačkoliv většina tréninku byla v německém Kolíně nad Rýnem, kde se zpravidla věnoval teorii i praxi spojené s činností na Mezinárodní vesmírné stanici, část absolvoval i na Baltském moři a dříve se rovněž zúčastnil parabolických letů v Bordeaux.

Odborníci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR digitalizují archiv prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Celkem je potřeba převést do digitální podoby přes 500 metrů dokumentů, mezi kterými je mimo jiné korespondence Masaryka s významnými osobnostmi, zápisky, předměty, které patřily jeho rodině a nejbližším spolupracovníkům, a tisíce fotografií. Archivní fond prezidenta Masaryka čítá 125 metrů. Když se přidají i materiály rodiny, jeho nejbližších spolupracovníků a institucí, které založil, je to asi 550 metrů. 

Čtěte také

Z několika zrnek vědci z Mendelovy univerzity zjistí, zda se v osivu nacházejí nežádoucí bakterie

Rychlejší, šetrnější a jednodušší katetrizační zákroky pro pacienty se srdeční arytmií – to si slibují kardiologové od nové ryze české technologie pulsního elektrického pole. Její součástí je také unikátní katetr, který dokáže měnit svůj tvar. Na konci katetru je 32 elektricky aktivních plošek, které vydávají energii. Katetr je pomocí kabelu propojený s generátorem pulsů. Ty zamíří přímo do míst, která arytmii v srdci způsobují.

Napoleonovy vojáky při tažení do Ruska ničily nemoci. Při invazi na Rusko v roce 1812 jich bylo více než půl milionu. Zpět domů se jich vrátilo jen pár desítek tisíc. Nevyčerpala je jen zima, hlad a tyfus. Francouzští vojáci trpěli podle nové studie i jinými nemocemi. Studie z roku 2006 tvrdila, že mnoho Napoleonových vojáků zemřelo za války s Ruskem na nákazu tyfem. Nová studie, která využila ke zkoumání nejnovější přístroje, však toto tvrzení částečně vyvrací. Napoleonovy vojáky podle všeho schvátilo hned několik druhů nemocí, které s podchlazením a v podvyživeném stavu neměli šanci zvládnout.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!