Před 400 lety vzplanula u Prahy bitva, která na tři století poznamenala život v českých zemích

Že k ní dojít nemuselo – a jaké jsou její důsledky i pro naši současnost – o tom si redaktorka Eliška Pilařová povídala s vrchlabským historikem Jiřím Loudou, jedním z poradců koprodukčního hraného dokumentu.

K bitvě na Bílé hoře se schylovalo dlouho

„Ale to, že skutečně propukne 8. listopadu bylo možná překvapením pro obě strany. Výchozí postavení katolických vojsk nebylo výhodné, kdežto postavení stavovských vojsk ano. Takže vrchní velitel císařské armády Karel Bonaventura Buquoy nechtěl bitvu rozpoutat. Kdežto velitel pomocných bavorských sborů vévoda Maxmilián chtěl naopak co nejrychleji válku ukončit.“

Čtěte také

400 let od útěku krále Friedricha Falckého z Čech. Poslední noc strávil „zimní král“ v Náchodě

„Takže se rozhodli, že provedou průzkum bojem. A ten se zvrhl v bitvu, která překvapila obě válčící strany.“

Proč si povídáme s historikem Jiřím Loudou? Kromě toho, že je to znalec veškerých chladných, palných i všelijakých dalších zbraní, tak se podílel i na velkém dokumentu, který natočila České televize se zahraniční spoluprací. Protože třicetiletá válka začala v Čechách.

„Je to tak. Podílel jsem se i na přípravě dokumentu o pražské defenestraci. Jde o období, které rezonuje v českém prostředí stovky let. Skutečně bitva na Bílé hoře určila běh českých dějin na několik století dopředu.“

Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře|foto:licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

„Mým úkolem jako poradce, bylo koordinovat při natáčení vojenské scény a pomáhat s organizací kostýmovaného komparzu. Tvůrci dokumentu i filmu, který vedle něj vznikl, využili velkého potenciálu, který v českých zemích je. Je tu spousta lidí, kteří se tomuto období věnují jako svému koníčku a mají poměrně slušné vybavení.“

Jaký je dnes pohled na Bílou horu?

„My v Čechách trošku trpíme tím, že si přeznačujeme dějiny. Po určité době vždy změníme znaménka. Takže husité byli jeden čas bandou lapků, pak to byli hrdinové a revolucionáři. Rád bych ale zdůraznil, že tohle není ani tak velký problém historiků, jako spíš historické publicistiky.“

Logo|foto:Český rozhlas

„Podle mého názoru, skutečně Bílá hora v každém případě vedla k velkému kulturnímu a společenskému rozvratu v našich zemích. A také k emigraci elit. Máme z poměrně nedávné historie zkušenost, k čemu tohle vede a jaké dlouhodobé důsledky tohle má. A vlastně to poznamenalo i národní charakter. I to, jak se stavíme vůči autoritám a elitám, které vždy vnímáme jako cizí a nepřátelské. To je mimo jiné důsledek právě Bílé hory a toho, co přišlo po ní,“ dodává Jiří Louda.