Pražské Jezulátko je ikonická soška známá po celém světě. K vidění je v kostele na Malé Straně

18. prosinec 2020

V pražském malostranském Kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici objevíte sošku, známou po celém světě. Pražské Jezulátko. Soška pochází ze Španělska. Zde také byla pravděpodobně ve druhé polovině 16. století zhotovena. Legenda vypráví, že se Ježíšek zjevil jistému mnichovi, který podle jeho podoby sošku vymodeloval.

Jezulátko k nám ze Španělska přivezla šlechtična Marie Manrique de Lara, která se roku 1556 vdala za Vratislava II. z Pernštejna. Sošku pak předala jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic. Polyxena Jezulátko velmi uctívala a jako vzácný dar posléze věnovala Klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné.

Soška se v průběhu roku několikrát převléká. Oblékání Jezulátka zdůrazňuje jeho pravé lidství. Tak jako matka obléká své dítě, tak sestry karmelitky Dítěte Ježíše oblékají Ježíška. Jezulátko se jako kněz u oltáře převléká do oděvů barvy daného liturgického období, které se řídí podle církevního kalendáře.

Obecně se pro církevní oblečení používají čtyři základní barvy:

Bílá – barva slávy, čistoty a svatosti – pro slavnosti, dobu velikonoční a vánoční
Červená – barva krve a ohně – pro Svatý týden, Svatodušní svátky a svátky sv. Kříže
Fialová – barva pokání – pro dobu postní a adventní
Zelená – barva života a naděje – pro liturgické mezidobí (nejčastější barva)

První vrstvou oděvu je spodní košilka. Přes řízu se obléká barevná košilka. Navrch pak patří pláštík, který se barvou i vzorem shoduje s košilkou. Levá strana splývá volně přes rameno, zatímco pravá přední strana je nad žehnající rukou přeložena, díky čemuž je vidět spodní část pláštíku. Na závěr se na ruce a na krk navlékají okruží, pokud už nejsou součástí košilky. Do levé dlaně se Ježíškovi vkládá královské jablko a nad hlavou má připevněnou korunu.

Pražské Jezulátko je vosková soška asi 45 cm vysoká

Šatník slavné sošky čítá na tři sta oděvů, ne všechny jsou ale použitelné. Většina šatů jsou dary z vděčnosti. Část Ježíškova šatníku je možné si prohlédnout ve volně přístupném muzeu.

Jezulátko prý inspirovalo Antoina de Saint-Exupéryho k napsání Malého prince. A jeden tehdy neznámý Brazilec si v jinošském věku u Jezulátka vyprosil, aby se stal slavným spisovatelem. Jmenoval se Paolo Coelho a dodnes na to vzpomíná. I on daroval Jezulátku z vděčnosti pláštík, který je umístěný v muzeu.

Prohlédnout si kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Karmelitské ulici na Malé Straně, ve kterém se Jezulátko nachází, můžete denně, kromě času konání bohoslužeb, a to od 8:30 do 18 hodin. Vstup je volný.

Spustit audio