Pražská burza příliš radosti letos nezažila

Pražská burza letos vykázala několik rekordů. Mimo jiné i největší denní propad cen akcí ve své novodobé historii. Stalo se to 10. října.

Na to, jak hektické dnešní obchodování na pražské burze je, tak na obchodním místě společnosti Patria Direct panuje poměrný klid. Kdyby se ale neobchodovalo přes počítače, ale na klasickém parketu, tak by atmosféra byla asi jiná. "Myslím, že bychom se asi ani neslyšeli, určitě bychom se překřikovali, různé objednávky, prodávající, nabízející cenné papíry, takže ta atmosféra by byla úplně jiná," řekl 10. října makléř Jan Korp.

Makléři v bílých košilích a kravatách sedí před počítači se sluchátky na uších a s mikrofonem před ústy a komunikují se svými klienty, tedy s majiteli cenných papírů. Burza jde dolů a akcie se vyprodávají. Nejčastější pokyny tedy jsou: Prodat.

"V okamžiku, kdy burza padá takovýmto způsobem, ať už jsou to nucené prodeje nebo záměrné prodeje, převažuje prodejní tlak na trhu," přiblížil makléř s tím, že takto drtivý propad zažil málokdo. "Poslední propad, který přišel po splasknutí internetové bubliny v USA, se rozprostřel na období zhruba dva a půl roku. My tu máme obdobný propad, ale v období jednoho roku. V tuto chvíli je to jen psychologické obchodování, kdy panika, nedůvěra a strach tlačí k dalším prodejům. Je tu absence pozitivních zpráv nebo obratu na mezibankovním trhu. Pozitivní zprávy chybějí a trh na ně čeká," doplnil.

Jan Korp rovněž uvedl, že takový vývoj trhu, který je příliš jednosměrný ať už růstem, nebo propadem, je pro makléře hodně vyčerpávající. "Je to hodně o komunikaci s klienty, o vymýšlení další strategie, jak se na takovém trhu vlastně zachovat a hlavně, jak takovou situaci přežít," přiblížil pocity makléřů a doplnil, že nynější situace je i značně stresující. "Tok objednávek je často i protichůdný. Navíc každý klient volí opačnou strategie, takže se kolikrát musíte přizpůsobit ihned s dalším telefonem úplně jiné strategii, úplně jinému klientskému portfoliu, úplně jinému způsobu obchodování," upřesnil.

Makléř zároveň dodal, že po takto vyčerpávajícím dnu přichází spánek sám. "Není to tak, že bychom nemohli dlouho usnout. Samozřejmě, záleží na tom, jak úspěšně, nebo neúspěšně člověk se svými klienty obchoduje," dodal.

Příští rok by mohlo být lépe

Volné peníze do cenných papírů ukládají jak institucionální investoři, tak jednotlivci, a nejen multimilionáři. Ostatně díky kuponové privatizaci byl akcionářem vlastně každý z nás. Samozřejmě, kdo vloží své volné finance do akcií, musí počítat s rizikem, že nevydělá, a dokonce i s tím, že o spoustu peněz přijde.

Na hlavním trhu pražské burzy si letos pohoršily všechny tituly kromě farmaceutické firmy Zentiva. O část peněz vložených do dalších akcií tak investoři přišli. "Pokud si investor koupil na začátku roku akcie ČEZu, což je titul s největším zastoupením v indexu pražské burzy, třeba 2. ledna investoval sto tisíc korun, tak kdyby prodal akcie na maximu tento rok, vydělal by jen něco přes dva a půl tisíce korun, tedy asi 2,5 procenta. Pokud by však prodával na minimu, zbylo by mu z jeho investice něco málo přes 40 tisíc korun. To znamená téměř 60 tisíc korun ztráty," vypočítává analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Češi jsou ale konzervativní, a tak si po mnoha letech, kdy mohli ukládat peníze pouze na vkladní knížku, na možnost zhodnocování prostředků na akciových trzích ještě nepřivykli. Teď díky tomu neprodělali tolik, jako se to stalo mnoha drobným investorům v jiných zemích. "Češi příliš masově nevyužívali takové skutečné investování, které by mohlo v sobě obsahovat i slůvko riziko. Takže ten šok tady je, je všude na světě, lidé budou méně věřit investování na finančních trzích, ale naštěstí je v Česku míra šoku velmi přiměřená, relativně malá," tvrdí šéf Asociace penzijních fondů a exministr financí Pavel Rusnok.

Pražská burza má za sebou nejbouřlivější rok ve své novodobé historii. Další vývoj je jen velmi těžké předvídat. "Hypoteční krize, která se postupně začala přelévat do finančního sektoru a následně i do reálné ekonomiky, akciové trhy by předznamenávaly vývoj reálné ekonomiky. Například, když bude rok 2009 na burzách mírně růstový, může to naznačovat obrat k lepšímu i ve světové ekonomice," soudí Ondřej Moravanský.

Pokud jde o běžné vklady, lidé by měli zachovat klid. Bankovní sektor v Česku se podle všeho nejhorším dopadům finanční krize vyhnul a klienti jeho problémy nijak nepocítí. "Dokonce si myslím, že nastanou o něco lepší časy, protože zatím jsme žili v dobách, kdy například letos byla relativně vysoká inflace a velmi nízké úrokové sazby nebo zhodnocení v různých typech finančních investic. Naopak na příští rok bych viděl šanci na růst úrokových sazeb pro střadatele. Protože je tady určitá míra nervozity na finančním trhu, tudíž peníze budou dražší. I za ty peníze uložené v bankách nebo investicích se bude více platit. A inflace půjde rapidně dolů. Čili dosáhneme konečně nějakého reálného zhodnocení. V příštím roce tady může být klidně inflace dvě procenta, možná i pod dvě procenta. Tak konečně budeme mít nějaké reálné úroky na konzervativní depozitech," vidí Pavel Rusnok optimisticky nový rok.

Investice je vhodné rozložit

Na burze, a to nejen pražské, letos většina akcionářů prodělala. Ukázalo se, že akcie jsou rizikovějšími cennými papíry, než si kdo dosud myslel. Petr Zámečník, šéfredaktor serveru Investujeme.cz uvedl, že lidé si za posledních pět šest let, kdy akcie pouze rostly bez větších výkyvů, zvykli, že jenom rostou, což je chyba. "Akcie kolísají o desítky procent a tento současný vývoj je pouze běžným průběhem akciových trhů, když se podíváme déle do historie," řekl Petr Zámečník.

Nedokáže ovšem poradit, zda nyní do akcií investovat velké peníze, protože akciové trhy mohou jít stále ještě dolů, i když hodně klesly. Mohou se ovšem také otočit a zahájit vzestup, jehož výsledkem mohou být vydělané desítky procent. "Co se týká pravidelných investic, tak tam zastávám názor, že už je ten pravý čas začít pravidelně investovat, pravidelně vkládat peníze buď do akciového fondu nebo přímo do akcií," doplnil.

Petr Zámečník se domnívá, že v příštím roce budou banky spíše snižovat úrokové sazby, takže bude méně výhodné ukládat peníze na spořící účty, než tomu bylo letos. "Na druhou stranu díky nižší inflaci, která možná vstoupí i do fáze deflace, čiže cenová hladina bude spíše klesat, než aby rostla, tak i nižší úrokové sazby přinesou reálný výnos," upřesnil.

Podle něho se rovněž vyplatí investice diverzifikovat, tedy rozložit své úspory a přistupovat k investicím s nějakým plánem. "To znamená, nechat si část peněz jako likvidní rezervu, aby domácnost, například v případě ztráty zaměstnání jednoho z živitelů, nemusela sahat k úvěrům. Část peněz investovat dlouhodobě, tam je vhodné například investování do akcií nebo akciových fondů, a část peněz investovat konzervativně. Ať už se jedná o penzijní připojištění, stavební spoření nebo jinou formu spoření," dodal Petr Zámečník.

Celý rok prožili na ostravské ulici. Jak hodnotí letopočet 2008 ostravští bezdomovci? Nalaďte si ve středu 31. prosince Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.