Pravicoví radikálové se vydávají na pochod

Jedna z nejradikálnějších pravicových skupin - Autonomní nacionalisté - nahlásila na zítřek v Ústí nad Labem hned několik tras pochodů k uctění památky obětí spojeneckého bombardování města na konci druhé světové války. Ve městě se vzedmula vlna odporu - vznikla občanská iniciativa "V Ústí neonacisty nechceme". Ta hlavně pomocí letáků a internetovou kampaní upozorňuje na nebezpečí pravicového extremismu. S jedním ze zakladatelů iniciativy a pracovníkem organizace Člověk v tísni Miroslavem Brožem jsme se sešli na Lidickém náměstí a prošli s ním trasu, kterou by měli pravicové extrémisté jít.

Právě tady by měli svůj pochod autonomní nacionalisté svůj pochod začít. Proč jsou Autonomní nacionalisté jsou nebezpeční? "Vycházíme z obsahu jejich stránek a z podoby minulých akcí Autonomních nacionalistů. Známe obrovské bitvy s policií v Janově nebo Přerově," uvedl Miroslav Brož.

Teď už se vydáme po nahlášené trase. Takže z Lidického náměstí jdeme užší uličkou. "Neonacisté ohlásili, že neplánují využít silnici, ale že půjdou po chodníku. Když vidíme, jak jsou tady úzké chodníky, není to pohodlné ani pro dva lidi, takže by museli jít v řadě za sebou. Myslím si, že se sem rozhodně nevejdou a možná by to mohl být pro město důvod shromáždění rozpustit," míní Miroslav Brož.

"Ani nevím, že tu budou," řekl k avizovanému pochodu Autonomních nacionalistů oslovený obyvatel Ústí nad Labem. Ani ostatní o pochodu nic nevěděli. "Dva dny před Hitlerovými narozeninami," podivovali se oslovení nad časem akce. Nikomu by pochod, při němž mají radikálové nést zapálené svíčky, příliš nevadil, pokud by se obešel bez násilností.

V ústecké čtvrti Klíše se objevily plakáty, které vyzývají lidi k tomu, aby vyšli do ulic právě proti neonacistům. "Nemáme z nich radost, protože si myslíme, že když budou nějací odpůrci, kteří se budou s neonacisty prát, budou se snažit jim fyzicky v něčem bránit, tak to je něco, co se neonacistům bude líbit," řekl Miroslav Brož a doplnil, že celá trasa pochodu je potenciálně riziková. "Jako nejrizikovější bych viděl kruhový objezd u Vladimírů. Je tam hospoda Maha, která je jakýmsi centrem alternativní mládeže v Ústí a ta jde velmi ostře proti neonacismu," vysvětlil.

Nyní jsme už ulicí Winstona Churchilla přišli ke kruhovému objezdu a dorazili jsme do hospody Maha. "Jsme na to zvědaví stejně jako vy. Otevřeno ale bude. Myslím, že určitě žádné střety vyvolávat nebudou. Jde jenom o to, aby věděli, že ti lidé tady furt budou," uvedl výčepní.

Od kruhového objezdu přes Londýnskou ulici a Klíšskou, což je ulice vedle Spolchemie, jsme se přes trasu kolem autobusového nádraží a obchodního domu Labe dostali do centra města - na Mírové náměstí. Vešli jsme do španělské restaurace. "Otevřeno budeme mít, ale uvažujeme o tom, že až budou procházet, tak se hosté budou divit, že tu máme nějaké rezervačky a že zavřeme hospodu a lidé budou sedět vevnitř. Nadšení z toho ale nejsme," řekl číšník.

Barmanka z vedlejší herny ovšem prohlásila, že jejich podnik bude mít v době pochodu zavřeno. "Kvůli nim, aby nám to tu nezničili. Budeme mít zabedněné výlohy," upřesnila.

Teď jdeme po Velké hradební, tedy po ulici mezi krajským úřadem a kulturním domem. Ten prochází rekonstrukcí a opravují se zde i chodníky. Je možné, že zde nastane podobný problém jako na začátku naší cesty, účastníci pochodu nebudou mít jinou možnost než kráčet po silnici. "Je to tady dost rozkopané a průvod tady bude mít velké problémy projít. Zároveň je tu dost stavebního materiálu. Víme třeba z Přerova, že nacionalisté rádi hází dlažební kostky. Proto si myslím, že to nebezpečí je i tady," dodal Miroslav Brož.

Rvačky nevyvoláváme, jenom se bráníme

Od svých odpůrců dostávají hodně přezdívek. Nejčastější je "nácek". Autonomní nacionalisté jsou známí svými radikálními názory, přesto se proti spojení s neonacismem ohrazují. Co je ale vede k tak extrémním postojům? I to nás zajímalo. Dva členové Autonomních nacionalistů z Ústecka nám poskytli exkluzivní rozhovor. Nepřáli si ale uvést celá jména. Adamovi i Pavlovi je něco málo přes dvacet let a mají stálou práci. A jak se tedy vyvíjely jejich názory?

"Když jsem chodil na základní školu, tak jsme se třeba v občanské výchově učili o tom, že nacionalismus je špatný, protože vystupuje proti ostatním, učili jsme se o tom, že je správné mít žluté nebo černé kamarády, ale mít jenom bílé kamarády je špatné. Je lepší si i připomínat, že i Romové měli nějakou kulturu. Ale je to romská kultura, my máme českou kulturu a tady bych mohl mluvit o spoustě dalších menšin. A ta multikulturnost mi přišla zbytečná. Ať si každý dělá na svém svoje," uvedl Adam.

A jak se jim žije s označením, že jsou neonacisté a extremisté? "Je to taková nálepka, která se dá použít na každého, kdo má trochu radikálnější názory v nějakém směru a státní správa je chce nějak pošpinit nebo stigmatizovat. Tak prostě řeknou, že je neonacista. Ale jestli se ptáte na to, jak se mi s tím žije, tak už jsem si na to celkem zvyknul," doplnil Pavel.

Adam řekl, že se mu zatím mockrát nestalo, že by byl odněkud hrubě vykázán. "Slýcháváme to třeba na ulici: ,Náckové jdou'. Ale to se vůbec nezastavíme, protože náckové nejsme, jsme nacionalisté. Takže jedním uchem sem a druhým ven. Vůbec nás ti lidé nezajímají," dodal.

Pavel ovšem odmítl, že by aktivně vyhledávali bitky. Nicméně doplnil, že pokud ho někdo napadne nebo se ocitne na akci, kde dojde k nějakým nepokojům, bude se bránit. "Samozřejmě jsem se pral, ale bylo to právě z toho důvodu, že jsem byl napaden," upřesnil Pavel a Adam doplnil, že to jsou právě nacionalisté, kteří se většinou pouze brání. "Když jsou tři nacionalisté v hospodě a potkají partičku, která si řekne: ,A náckové.' A už to je. Vyměňují se názory a může se stát, že když odcházíme domů, že to na nás čeká venku nebo že to za námi vyběhne. Nejdřív jsou argumenty a potom, když se rozhodnou na nás něco, tak se bráníme. Jinak nikdy neútočíme," prohlásil Adam.

Pavel se u svých rodičů nejdříve setkal kvůli svému světonázoru s nepochopením. Vysvětluje to tím, že jeho rodiče znali pouze to, co znali z televize nebo četli v novinách. Přiznal, že se rodiče děsili. "Později, když se seznámili s mými kamarády, když viděli, že jsem nezačal zabíjet lidi, tak si uvědomili, že to není nic tak hrozného, že se s tím dá normálně žít, když to takhle řeknu. Samozřejmě, matka má strach, když jedu na nějakou akci. Moji rodiče jsou poměrně liberální, že dokáží přijmout i to, že mám jiný názor, ale s těmi tématy asi souhlasit přímo nebudou. Každopádně jsem jim ukazoval i jiné zdroje informací, než je televize nebo noviny. Z těchto dvou pohledů si potom mohou udělat poměrně objektivní obrázek o tom, jak se ta která akce konala nebo co se stalo," dodal Pavel.

Boj proti extremismu je běh na dlouhou trať

Věnujeme pravicovému extremismu. Přiblížili jsme obavy a možná rizika pochodu Autonomních nacionalistů v Ústí nad Labem. A představili jsme si i názory samotných nacionalistů.

Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se domnívá, že vyjádření obou nacionalistů z naší reportáže byla relativně umírněná a pohybovala se v takových mezích,aby za svá slova nemohli být popotahováni. "V určitých vyjádřeních jsou pravicoví extremisté mnohem radikálnější, ale ne vždy je říkají na veřejnosti. Musíme proto rozlišovat, co je propaganda a co je jejich skutečné smýšlení," uvedl Miroslav Mareš.

Doplnil přitom, že velká část mládežnické krajní pravice opouští skinheadskou image, která se na veřejnosti jeví příliš zdiskreditovaná. Nyní se spíše vizuálně hlásí k Autonomním nacionalistům, k černému oblečení, které převzali od krajně levicových autonomů. Pravicová scéna ovšem může být nebezpečná tím, že dokáže narušit veřejný pořádek v některých lokalitách, jako to bylo například loni v Janově nebo letos v Přerově.

Do jisté míry je podle Miroslava Mareše schopná docílit masových nepokojů i krajní levice. "Nepokoje ze strany krajní levice jsou ale v současné době na ústupu. To, co zažila Praha v roce 2000, se už tady dlouho neopakovalo. Na druhou stranu v zahraničí dokáže krajní levice také vytvořit násilné aktivity, jako tomu je například v Řecku nebo jako tomu bylo například při protestech při zasedání NATO ve Štrasburku. Takže i krajní levice má schopné militanty," řekl Miroslav Mareš.

Dodal, že boj proti extremismu je běh na dlouhou trať. "Vždy se něco stane a pak se rychle hledá viník nebo rychlé řešení. Ale i politici i bezpečnostní složky by si měli uvědomit, že je to dlouhodobá práce. Je třeba předcházet tomu, aby se extremisté mohli vyprofilovat na určitých tématech, jako se tomu u nás stalo například na romské otázce, která byla dlouhou dobu řešena dost problematickým způsobem. Je možné působit i některými represivními mechanismy, ale to je až ten poslední prostředek. Proti extremismu je třeba bojovat tak, aby ztratil svoji živnou půdu," upřesnil.

Island se nedávno dostal do velkých potíží. Zbankrotoval. Jak vypadá takový státní bankrot? Nalaďte si v pondělí 20. dubna Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.