Prastarou korejskou terapeutickou metodu SU JOK, ruka noha, si oblíbila bylinkářka Radka Svatošová
Dnešní doba nás učí, mnohé moderní počítače nám usnadňují práci, ale je dobré si připomínat určitě i to, co už dávno věděli naše babičky. Jak pracovat s přírodou a využívat její bohatství pro naše zdraví. Říká se, že září není jen měsícem barev, ale i dobou zrání, kdy nám příroda nabízí své dary v podobě semen, která mají obrovskou sílu.
Radioporadna s bylinkářkou Radkou Svatošovou. Říkala jsem si, že nám možná ptáci často ukazují, jak moc jsou semena prospěšná a chutná.
Nejen ptáci, ale i další zvířátka. K tomu vám povím jednu příhodu. My se snažíme dát naší zahradě volnost, ať jsou to rostliny nebo zvířata. A před lety jsme tam měli volně králíčka. A mě fascinovalo, že vyhledával semínka pampelišky. Manžel byl samozřejmě rád, protože o to méně se nám pampeliška vysemenila.
Mě to zaujalo a začala jsem zkoumat pampelišková semínka, která příliš prozkoumaná nejsou. Začala jsem je přidávat i do nápojů, protože to není zase tak velká práce nasbírat si ta semínka. Mám i návod na pampeliškové mléko a tak dále, takže o semínkách bych mohla vyprávět mnoho. A možná je na to teď ten správný čas, protože je období sklizně.
Určitě bude posluchače zajímat, která semínka bylinek se teď dají sklízet a jak s nimi dál pracovat.
Lidé se často ptají, kdy se semínka vysévají. Já bych doporučila úplně nejjednodušší postup, pozorovat přírodu. A jak to dělá příroda? Rostlina odkvete, polehne a semínka často spadnou na zem. A to je ta nejvhodnější doba, aby klíčily, protože některé bylinky mají klíčivost velmi krátkou.
Čtěte také
Jakmile semínka odpadnou od rostliny, tak se rovnou mohou vysévat. Jen bych upozornila na to, že někdy bylinky klíčí déle. Pokud si chceme vytvořit bylinkovou louku nebo zahrádku, tak ze semínek to někdy trvá i několik let, než se to pořádně projeví a rozroste mezi plevelem.
Takže když sebereme semínka, neuskladňovat, nesušit, ale rovnou s nimi zpátky do přírody?
Existuje samozřejmě varianta uskladnit je. Ale potřebujeme je usušit nebo dosušit, protože mohou být vlhká nebo ne všechna úplně zralá. Pak některé rostliny potřebují tzv. stratifikaci, takže ta semínka uchovávám přes zimu v chladu a pak je třeba rozdám dál nebo je dám do země.
Co to je stratifikace?
Že semínka projdou chladem. Jsou rostliny, které bez této chladové fáze neklíčí, ale to už se dostáváme do zahradnictví. Ale semínka mají ale ještě jedno využití, na které já je nyní speciálně sbírám a skladuji. To je tzv. metoda SU JOK, která mě obrovsky nadchla, a proto o ní ráda a často mluvím.
Čtěte také
SU JOK znamená korejsky ruka noha. Tato metoda pochází z korejské lidové medicíny a je snad stará tisíce let, kdo ví. Při této metodě používáme semínka také k masážím a nebo k lepení. Díky jejich životní síle, díky tomu, že jsou klíčivá, že nejsou stará, dokážeme poléčit spoustu zdravotních potíží, včetně pohybových.
Při metodě SU JOK nemusíme použít jen semínka, ale i různé plody a přírodniny. Jmenuje se tedy ruka noha, což znamená, že se učíme stimulovat přes nohy, ale mnohem pohodlněji a příjemněji přes ruce, přes prsty a dlaně všechny možné orgány, kosti, svaly a problematická místa na našem těle.
A když se to člověk naučí, tak je to velmi jednoduché, protože si vlastně stačí představit naši ruku, naši dlaň a prsty jako takového, panáka. Palec tvoří hlavu a krk prostřední dva prsty, to znamená prostředníček a prsteníček tvoří nohy, ukazováček a malíček symbolizují ruce a dlaň symbolizuje náš trup.
Čtěte také
Symbolizuje v tom smyslu, že se na ruce promítají všechny naše orgány, kosti a svaly a ta místa, kde se promítají, jsou tzv. projekční body. Pokud jsou ony projekční body citlivé nebo bolestivé, tak je to takové volání našeho těla o pomoc. A přes ty body na ruce můžeme stimulovat a léčit celé naše tělo.
Připomíná mi to trošku akupresuru. Když se mačkají jednotlivé body na těle.
Dá se říct, že je to podobné reflexní terapii, ale je to jednodušší. Protože u reflexní terapie se ty body na nohou musíme pracně učit, zatímco na ruce nám to dává celkem smysl, protože si prostě představíme toho panáka. A může si to vyzkoušet každý z nás.
Najdeme si nějakou přírodninu, třeba čerstvý kaštan, který je plný životní síly, nebo šišku, až vyrazíme na houby do lesa. A já to často dělávám i s našimi bylinkářkami a bylinkáři na kurzech. Najdeme si šišku a masírujeme s ní pěkně silou dlaně, masírujeme prsty i hřbety rukou.Čtěte také
To můžeme dělat několik minut opravdu intenzivně a silou, až se nám ruce prokrví a prohřejí, aby to působilo. Bolestivé body, které nejvíce potřebují naši pomoc a hlavní základní orgány, jako jsou srdce, plíce, ledviny a podobně, bývají citlivější obecně.
Když tedy natrefíme na bolestivější místo, což mohou být třeba ledviny na hřbetu ruky, tak masírujeme ledviny. Tím podporujeme naši životní sílu. A kromě masírování můžeme pak udělat tu věc, že čerstvě sklizená semínka, plná životní síly, můžeme lepit na problematické body.
Bolí nás třeba koleno, tak si najdeme na prostředníčku bolestivý bod u prostředního kloubu, na noc tam můžeme nalepit semínka, která tam předají svoji životní sílu a uleví se nám. Bolest může úplně odejít, pokud to budeme dělat opakovaně a vydržíme týdny nebo měsíce ta semínka lepit. Můžeme se tak zbavit i nějakých chronických problémů.
Další recepty, články a informace najdete na www.nasezelenalouka.cz
Celou radioporadnu s bylinkářkou Radkou Svatošovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
