Pracovníci Správy KRNAP prozkoumali stav a výšku sněhu na lavinovém území v Labském dole

16. březen 2023 07:05
Zprávy

Pracovníci Krkonošského národního parku pravidelně vyrážejí do vrcholových partií našich nejvyšších českých hor měřit výšku a vlastnosti sněhu. Výsledky těchto měření slouží k různým výzkumům a také k předvídání pádu lavin. Data získává KRNAP celkem z 42 míst na území celých Krkonoš. 

Čtěte také

Přestože je sníh jen jeden, lavinový expert Pavel Cingr musí rozlišovat sedm druhů sněhu

Posledních 30 let měří i v lavinovém území zvaném Šustlerova zahrádka v Labském dole, kam se s nimi tentokrát vydal i reportér Jakub Vik.

Za chvíli vyrazíme z takzvaného Medvědího kolena nad Špindlerovým Mlýnem. Je tu Petra Šťastná ze Správy Krkonošského národního parku a také tři vojáci ze 73. tankového praporu pod vedením Petra Stacha. Připravujeme si na cestu skialpy a běžky.

„Teď budeme odbočovat z cesty a vstoupíme do lavinového terénu. Takže si navlékneme lavinový vyhledávač. A jsme dohledatelní podle jeho signálu. K tomu místu trefím, protože už tam chodím 19 let. Poprosím, jestli by Jakub vzal lavinovou sondu, ponořil ji do sněhu a řekl mi výšku. Já si údaj zapíšu,“ říká Petra Šťastná.

Pracovníci Správy KRNAP prozkoumali stav a výšku sněhu v lavinovém území v Labském dole
Pracovníci Správy KRNAP prozkoumali stav a výšku sněhu v lavinovém území v Labském dole|foto:Jakub Vik, Český rozhlas

Lavinová sonda je dlouhá tyč, kterou je možno složit. Jsou na ní rysky.

Už jsme nyní ve vyhrabaném sněhovém profilu a jsou tu patrné různé vrstvy sněhu. „Teď změřím, jak je každá vrstva silná. A potom sleduji, jaká jsou v nich zrna, jaký vliv na ně má teplota. Jestli už se třeba vlivem tání zakulacují.“

Jaké konkrétní typy sněhu tady nyní můžeme vidět? „Firnový sníh, který je hodně vlhký. Působí tam teplota odporu, proto je ten profil už takový zvodnělý. Potom je tady jedna velká vrstva, kde se ještě trochu zachovává onen hranatozrnný sníh. A pak nahoře je patrná vrstva, která je velice prolitá vodou z deště.“

Čtěte také

Sněžná fréza zprůjezdňuje vysoko položené cesty v Krkonoších. Místy tam leží až pět metrů sněhu

„Tvrdost se měří, jestli do sněhu zasunu celou pěst nebo čtyři prsty, jeden prst, tužku nebo nůž. To už je ta nejtvrdší vrstva. A vlhkost se dělá podle toho, jak sněhová koule drží nebo nedrží pohromadě. Jak se sníh rozpadá v ruce,“ vysvětluje Petra Šťastná ze Správy Krkonošského národního parku.

Naměřené hodnoty pak slouží k výzkumu, například klimatických změn. Velký význam budou mít data hlavně v delším časovém horizontu, za desítky let.

autoři: Jakub Vik , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz