Pozvánka na výstavu Druhý život českých svitků Tóry

10. prosinec 2006

Koncem října byla v Galerii Roberta Guttmanna v ulici U staré školy 3, v Praze 1, otevřena výstava "Druhý život českých svitků Tóry". Je věnována českým svitkům Tóry, které byly v polovině 60. let minulého století odeslány do Londýna. Tato akce uzavírá řadu výstav uspořádaných v rámci celoročního projektu Rok s židovskou kulturou, který vyhlásilo Židovské muzeum v Praze při příležitosti 100. výročí svého založení.

Výstava "Druhý život českých svitků Tóry" nejprve představuje tradici Tóry, pergamenového svitku s textem biblických Pěti knih Mojžíšových, nejvýznamnějšího židovského obřadního předmětu. Přibližuje místo této jedinečné formy knihy v životě synagogy a ozřejmuje vznik a funkci povijanů na Tóru. Poté se výstava věnuje osudu svitků Tóry ve sbírkách Židovského muzea v Praze a okolnostem jejich odprodeje do Londýna v době vlády komunistického režimu. Na výstavě je také ke shlédnutí film, který pro Židovské muzeum natočil dokumentarista Ivan Pokorný.

V předválečných muzejních sbírkách se svitky Tóry objevovaly jen výjimečně. Situace se zásadně změnila za 2. světové války. V právě vznikajícím Židovském ústředním muzeu se podařilo zachránit předměty, jejichž majitelé byli deportováni do koncentračních táborů. Zkáze tak uniklo téměř 1.800 svitků Tóry. Po válce byla řada židovských náboženských obcí obnovena a svitky Tóry jim byly pro náboženské účely opět poskytnuty. V prvních letech komunistického režimu však mnohé židovské obce zanikly a Tóry se vrátily do sbírek Židovského muzea v Praze. V roce 1950 bylo Židovské muzeum pod nátlakem zestátněno a na začátku 60. let tehdejší československý režim začal odprodávat liturgické předměty do zahraničí.

Pohled do skladů Židovského ústředního musea (1942-1945) zachycuje svitky Tóry uskladněné na dřevěných regálech

Svitky Tóry se staly vítaným artiklem. Přibližně 1.500 svitků bylo v lednu 1964 zabaleno a posláno do Londýna, kde vzácná zásilka vzbudila velkou pozornost. Svitky Tóry našly své útočiště v Kent House a začal se o ně starat Memorial Scrolls Trust. Pro jejich další využití připadaly v úvahu dvě možnosti. Svitky Tóry, které byly v pořádku nebo se daly opravit, mohly být zapůjčeny k liturgickým účelům. Svitky, které se již opravit nedaly, zase mohly sloužit k účelům výstavním a vzpomínkovým. Pravidla distribuce byla stanovena jasně: předměty budou poskytnuty formou trvalé zápůjčky, a to nikoliv soukromým osobám, ale židovským kongregacím, které je potřebují.

Dnes je převážná většina použitelných českých a moravských svitků Tóry rozptýlena v židovských obcích, památnících šoa, muzejích i knihovnách po celém světě, především v Anglii, Spojených státech a Izraeli. Židovské muzeum v Praze s těmito institucemi spolupracuje na řadě projektů, které slouží k poznání života židovské komunity na území Čech a Moravy. Výstava zasvěcená nevšedním osudům židovských svitků z Čech a Moravy bude v Galerii Roberta Guttmanna k vidění do 27. ledna 2007.

Povijan na Tóru, Morava (Rakousko?), 1750
autor: Leo Pavlát
Spustit audio