Povidlové taštičky v pražené strouhance a cukru. Budete mít boule za ušima!
Povidla jsou vyráběná ze sladkého ovoce, nejčastěji ze švestek či hrušek. Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené.
Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně též už přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů.
Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků aj.) a dalších pokrmů (např. kynutých knedlíků).
Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
Do taštiček patří ta nejlepší povidla! U kupovaných dávejte pozor na to, aby byla vyrobená z čerstvých švestek.
Jakmile se jednou naučíte klasické bramborové těsto, můžete z něj připravovat řadu vynikajících a jednoduchých jídel. Jedním z nich jsou i taštičky plněné povidly a sypané strouhankou.
Co budete dnes potřebovat:
350g brambor vařených ve slupce
350g polohrubé hrubé mouky
200g tvarohu
1 vejce
švestková nebo hrušková povidla
strouhanka
cukr
Postup přípravy povidlových taštiček v pražené strouhance a cukru:
Brambory uvařené ve slupce, oloupeme, necháme vychladnout a nastrouháme najemno. Přidáme vejce, tvaroh a polohrubou mouku. Vypracujeme hladké, tvarovatelné těsto, které nesmí být příliš tuhé.
Z těsta vykrájíme tvořítkem kolečka, která plníme švestkovými nebo hruškovými povidly.
Hrušková povidla si můžeme připravit sami a to tak, že je rozdusíme a upečeme v troubě v pekáčku.
Taštičky dobře uzavřeme a vhodíme do vroucí vody. Jakmile vyplavou, necháme je okapat a pak je obalujeme ve strouhance s cukrem.
Strouhanku opražíme na suché pánvi, nasypeme do mističky a přisypeme trochu cukru krystal. Protože je strouhanka horká, cukr se na ni naváže, ale neslepí.
Při podávání přidáváme - sladký tvaroh. (Tvaroh, cukr, mléko a trochu citrónové šťávy.)
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
