Politika vás naučí trpělivosti. A to je věc, se kterou musíte nahlížet i na přírodu a její vývoj

Krkonošský národní park, který je mimochodem nejstarším národním parkem v naší zemi, má od 1. ledna nového ředitele. Tím se na základě výběrového řízení stal bývalý poslanec Robin Böhnisch. Už jste se zabydlel a rozkoukal trošičku v nové kanceláři?
Já jsem podědil kancelář po svém předchůdci, který tam zanechal krásné publikace, které Krkonošský národní park vydává. A tak když mám aspoň chvilku volného času, tak si tím listuji. Ale nějak cíleně se nezabydluji, nová těžítka jsem si nepřivezl.

Vy Krkonoše, naše nejvyšší hory, znáte moc dobře, protože pro vás je to vlastně takový návrat domů. Vy jste rodák z Vrchlabí?
Já jsem se narodil ve Vrchlabí, ale jinak od dětství bydlím ve východokrkonošských Mladých Bukách, kde jsem stále občanem.

Krkonoše v zimě|foto: archív Správy KRNAP

Jak vzpomínáte na to dětství a mládí na horách? Do základní školy jste také chodil v Mladých Bukách?
Vzpomínám na to moc rád. Nejen na základní školu, ale samozřejmě i na trutnovskou lesárnu, kam jsem chodil po té mladobučské základní škole. Mladé Buky jsou nádherný městys, který má neuvěřitelné štěstí v tom, že je obklopen krásnou přírodou, Krkonošemi počínaje, ale třeba Hrádečkem na druhé straně konče.

Krkonoše máte rád, máte k nim vřelý vztah. Co vás naučila politika za ta léta, kdy jste seděl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky? Dá se něco naučit v politice?
Bezpochyby politika vás naučí trpělivosti. A to je věc, se kterou musíte nahlížet i na přírodu a její vývoj. A musím říct, že koneckonců ten přestup z politiky právě do křesla ředitele Správy Krkonošského národního parku je takovým hezkým a logickým vývojem, jak se starat o přírodu v tom politickém prostředí a potom jak to dělat prakticky jako správce přírody.

Krkonoše v zimě|foto: archív Správy KRNAP

Vy jste se v Poslanecké sněmovně také pár let přírodě a ochraně přírodě věnoval.
Je to dokonce víc než pár let, je to zhruba 7 let ve funkci místopředsedy výboru pro životní prostředí. A ty poslední 4 roky byly opravdu velmi zajímavé potom v křesle předsedy tohoto výboru. A také 2 roky jako zpravodaj opravdu klíčové normy pro existenci národních parků, tedy novely zákona o ochraně přírody a krajiny.

Takže budete navazovat na tu svoji práci.
Budu z části navazovat na svoji vlastní práci, po dvou letech zpravodajování nových pravidel pro národní parky je teď mohu pomáhat uvádět v život.

A budete určitě navazovat, předpokládám, na práci vašeho předchůdce pana ředitele Jana Hřebačky.
Budu. S velkým respektem a velkou úctou, protože pan ředitel Hřebačka nastavil ve své funkci opravdu mimořádně vysokou laťku.

Krkonoše v zimě|foto: archív Správy KRNAP

Co konkrétně vás v nejbližší době čeká? Co bude to první, co uděláte?
Řadu věcí už jsem začal dělat. Jednak se seznamovat se svými spolupracovníky, jednak navštěvovat jednotlivé krkonošské starostky a starosty, protože jsou to pro správu, pro nás jako ochránce přírody, ti klíčoví partneři. To je taková ta věc společenská. A tou druhou věcí, která nás čeká, to je záležitost, kterou jsme si napsali do zákona. Příprava nové zónace, příprava klidových území a také zásad péče o národní park.

Můžeme trošku vysvětlit, co to znamená nová zónace? Krkonošský národní park měl ty ochranné zóny tři a teď jich bude víc?
Nejen Krkonošský národní park. Ten zákon je obecný a připravil pravidla pro všechny naše čtyři národní parky. I pro ty parky budoucí, přijdou-li jaké. Dá se říct, že ta minulá zónace číselně označená představovala takový přehled toho, co se kde nesmí. Ta nová zónace, které říkáme managementová, která je popsaná slovně, ta nám říká, co v jaké z těch čtyřech zón by správci měli dělat, aby se příroda dostala do toho stádia, jak ji chceme mít. I návštěvníci daleko snáze pochopí, o co nám v jaké té zóně jde. Ty zóny se jmenují poměrně jednoduše - zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní krajiny. Samozřejmě v případě Krkonošského národního parku nám tam zbývá ještě ochranné pásmo. Je třeba říct, že ve skutečnosti pro takového běžného návštěvníka hor i obyvatele hor se s novou zónací nic zásadně nemění.

Krkonoše v zimě|foto: archív Správy KRNAP

Krkonoše ročně navštíví 5 až 6 milionů turistů. Jak se s tím vypořádat? Protože to už je dost vysoké číslo na tak malé hory.
Obecně se zvyšuje návštěvnost hor nejen v České republice, ale i v Evropě. Lidé trochu omezují své cesty do zahraničí, někteří se vyhýbají zalidněným městům a ten nárůst návštěvníků hor je nějakých 20 procent. Krkonoše jsou samozřejmě malé pohoří, nicméně historicky velmi navštěvované. Když se bavíme o těch číslech, je to jen odhad české strany, ve skutečnosti společně s polským národním parkem je to možná až k 10 milionům lidí ročně. A samotná Sněžka, tam se návštěvnost pohybuje někde mezi 750 tisíci až milionem návštěvníků za rok. Je to neuvěřitelné číslo.

A to východisko je tedy ty návštěvníky rozptýlit po horách?
To východisko je samozřejmě ve výchově a osvětě, nikoliv v nějakém razantním omezování. Jednou z cest je právě rozptýlení návštěvníků po celých horách. Ono je to tak, že často někdo bere své známé, kteří tam ještě nebyli, na Sněžku nebo k pramenům Labe. A bere je tam víckrát do roka. My bychom chtěli, aby se lidé podívali na spoustu krásných míst i v nižších polohách hor, v té zóně soustředěné péče nebo v zóně kulturní krajiny. A také navštěvovali naše muzea, naše expozice, které určitě stojí za to.

Robin Böhnisch ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Kde vy to máte na horách nejvíc rád? Které je takové vaše zamilované místo? Jsou to ty Mladé Buky?
Jsou to Rýchory, které se tyčí nad Mladými Buky, někdejší zlaté doly, naše údolí v Sejfech, Antoníčkovo údolí nebo také přes kopec Albeřice a Lysečiny s nádhernou rozptýlenou horskou architekturou.

Tak i na těchto místech vás lidé možná potkají, pane řediteli. My vám přejeme hodně sil a ať se vám v nové funkci daří a ať se vám zpátky doma líbí.