Archa bydžovská a kapounský kord patří k pokladům sbírek Městského muzea v Novém Bydžově

8 fotografií

Muzeum v Novém Bydžově bylo založené už v roce 1888 a dnes zaujímá dvě poschodí secesní budovy spořitelny na Masarykově náměstí.

Čtěte také

Čtvercový půdorys Nového Bydžova je unikátní ukázkou středověkého urbanismu

Vedle historické muzejní expozice mohou návštěvníci poznat i bohatou galerii výtvarných děl 19. a 20. století, stálou výstavu Bydžov známý a neznámý a pravidelně obměňované další tematické výstavy z vlastních fondů.

Ředitel muzea Jan Kohout při naší návštěvě připomněl, že ozdobou muzejní expozice jsou deskové obrazy ze 16. století, mezi nimi zejména archa bydžovská, rozměrný epitaf Jindřicha Kapouna ze Svojkova z roku 1599, ale také barokní obrazy Petra Brandla – Ukřižovaný a Matka Bolestná z roku 1733, ukázky nábytku, cechovních památek, fajánse, kameniny, porcelánu, skla, šperků a dalších uměleckých předmětů a bohatá expozice venkovského národopisu.

Městské muzeum v Novém Bydžově|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Zvláštní pozornosti se těší pamětní síň profesora Bohumíra Nevyjela a jeho dcery se vzácným souborem dalších cenných obrazů a uměleckých předmětů. 

Poetické kouzlo vyzařuje ze soch naivního umělce Václava Kudery – Křapíka.

Archa bydžovská je křídlový utrakvistický (kališnický) oltář z městského kostela ze třicátých let 16. století. Jde o významnou památku pozdněgotického a renesančního deskového malířství v Čechách.

Nejstarší a umělecky nejcennější částí oltáře je horní retabulum s vyobrazením Poslední večeře uprostřed a dvou kališnických kněží na vnitřních stranách pohyblivých křídel.

Husitská houfnice z městské radnice je jedinou dochovanou zbraní svého druhu v českých sbírkách.

Husitská houfnice|foto:Hubert Hesoun

Do starého přírůstkového inventáře byla zapsána jako „železný hmoždíř“ a spolu s hlavní děla z roku 1712 po staletí uchovávána ve staré a potom také v nové radnici. Tehdy byly oba předměty nesprávně zařazené do období válek Marie Terezie. S tímto určením pak zůstávala houfnice v muzejních sbírkách více než třicet let skryta před odborníky a dlouho opomíjena i v základních pracích o husitském válečnictví.

Původ zbraně znám není, ale v době husitské bylo město v majetku Čeňka z Vartemberka a nezůstalo stranou válečných událostí v letech 1423 až 1425.

Kapounský kord dlouhý 115,3 cm je značenou prací renesančního mečíře Clemense Stama ze Soligenu (kolem roku 1580).

Jde o osobní zbraň Albrechta Kapouna ze Svojkova a Starého Bydžova a je to vynikající ukázka renesančního umění.

Kapounský kord|foto:Hubert Hesoun

Vzácnost kordu je určena i prolamovaným záštitovým košem ve tvaru květu se šesti okrouhlými lístky, který významně přispívá k obohacení znalostí o vývoji kordu konce 16. století.

Epitaf Jindřicha Kapouna ze Svojkova je největší a nejstarší dochovanou malbou na plátně v Čechách od domácího malíře. Je to pamětní obraz rodiny starobydžovského šlechtice, na kterém zaujme hlavně středový výjev, kde autor zobrazil ukřižovaného Krista, k němuž se modlí čtrnáctičlenná rodina.

Epitaf Jindřicha Kapouna ze Svojkova|foto:Hubert Hesoun

Postavy jsou slavnostně oděné a označené jménem a věkem v roce vzniku obrazu, zemřelí jsou označeni červenými křížky.

Rozměry díla (266 x 168 cm) přesahují i vůbec nejstarší malbu na plátně ze Srbče u Slaného - epitaf Adama Hrušky z Března (1581).

Archa bydžovská a husitská houfnice v současné době reprezentují novobydžovské muzeum na výstavě Uprostřed Koruny české v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Můžete je tam vidět až do 28. června 2020.