Podrbeme! O medvědy Alici a Michala v Janských Lázních se stará ošetřovatelka Natálie Poděbradská

A stará se tam o ně zkušená ošetřovatelka medvědů ze Safari Parku Dvůr Králové Natálie Poděbradská. Už jste byla dnes za medvědy, za Alicí a Michalem?
Dnes ne, máme tam takový tým ještě s jedním kolegou, takže se v péči o medvědy střídáme. Máme ten cyklus rozdělený, abychom se postupně vystřídali. Půjdu za nimi zase zítra.

Natálie Poděbradská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Tak nám ty své svěřence představte. Jsou to sirotci, kolik jim je let?
Aktuálně mají tři a půl roku, byli nalezeni v roce 2023 v Vysokých Tatrách, kde se pohybovali nějaký čas bez mámy a šli monitorovat. Po nějaké době, kdy už byli hodně vyhublí a už by to sami nezvládli ve volné přírodě, byli dáni do péče v záchranné stanici, kde je dávali do kupy. Poté získali dočasný domov v Košicích a následně se přestěhovali k nám do Krkonoš.

Ve volné přírodě by už sami bez mámy nepřežili?
Určitě ne, byli jim asi dva měsíce a medvídě potřebuje mámu minimálně rok, aby přežilo.

Alička vyzkoušela všechny stromy, vylezla i docela vysoko. A Michal vyzkoušel vodu, je tam pro ně obrovské přírodní koupaliště.
Natálie Poděbradská, ošetřovatelka medvědů

Jaké byly jejich první dny v Janských Lázních? Byla jste u toho, když je přivezli?
Byla jsem s nimi úplně od prvního dne, i u toho příjezdu, takže jsem všechno viděla. Oba dva to v celku zvládali dobře, ale samozřejmě byly tam rozdíly. Alice se zvládala trošku hůře než Michal. Ten přišel a byl u nás od začátku jako doma, hned zjistil, že tam má jídlo, takže byl spokojený. Alička byla trošku nervózní, nevěděla, co čekat. Byly tam nové pachy, nové prostředí, ale jakmile se jí otevřel celý výběh, zjistila, co tam má vše k dispozici, tak se úplně změnila a je teď nejšťastnější medvěd.

Čtěte také

Medvědi ze slovenských Tater si po přestěhování bez problémů zvykli na výběh v Janských Lázních

Slyšel jsem, že jí i Michal trošku pomáhal v tom seznamování se s novým prostředí. Jako správný brácha.
Moc se jim nelíbily vnitřní prostory, takové ty boxy, chtěli se neustále dostat ven. Potřebovali jsme, aby byli minimálně dva dny zavřeni v boxu, aby si na nás zvykli. Ale jim se tam nelíbilo. Tak jsme s nimi trošku bojovali, i s jídlem. Máme tam rozdílné boxy, malý dvorek a velký výběh. Počítali jsme s tím, že je první týden pustíme jen na malý dvorek, aby si zvykli a trochu se adaptovali. A jídlo jsme dávali do boxů. Když ale Alice vběhla na malý dvorek, zjistila, že je venku svoboda a už nechtěla jít do boxů, protože věděla, že ji tam zavřeme. Měla z toho strach. Takže jí Michal nosil jídlo z boxu na dvorek, aby se mohla najíst. Staral se o ní.

8 fotografií

Jakou zábavu si ve výběhu našli jako první? Protože ten výběh je poměrně velký.
Ano, výběh má přes půl hektaru. A mají tam úplně všechno, co by medvěd našel v přirozeném prostředí. Pro ně je největší svoboda lezení po stromech, protože v Košicích neměli tuto možnost. Měli tam hodně stromů kvůli bezpečnosti ohraničených elektrickým ohradníkem. Tak Alička hned u nás vyzkoušela všechny stromy, vylezla i docela vysoko, do výšky okolo 20 metrů. A Michal vyzkoušel jako první vodu, je tam pro ně obrovské přírodní koupaliště. Takže tam hned řádil a bylo skvělé pozorovat, jak byli šťastní.

Překvapili mě v horkých dnech, myslela jsem si, že budou spát někde ve stínu. Ale oni byli naopak aktivní a snažili se pořád něco vymýšlet.
Natálie Poděbradská, ošetřovatelka medvědů

A jak medvědi zvládali letošní vedra? Oni mají huňatý kožich, nebylo jim horko?
Docela mě překvapili v tomto směru, myslela jsem si, že budou hodně líní a budou spát někde ve stínu. Ale oni byli naopak docela aktivní a snažili se pořád něco vymýšlet.

Čtěte také

Medvědi v Krkonoších po třech stoletích! Safari Park Dvůr Králové zajistil převoz ze ZOO Košice

Vy jste jim také něco vymysleli. Přivezli jste jim led!
Ano, to nám přivezl Skiresort Černá Hora - Pec, za to jsme byli skutečně vděční, protože to byl zážitek jak pro medvědy, tak i pro nás. Pořádně ve sněhu řádili, koulovali se, sjížděli led po zadku. Jako správní medvědi

Zvykli si už tedy na návštěvníky Stezky korunami stromů?
Zvykli. Od prvního dne zkoumali, že mají lidi nad sebou. Byli zvyklí z Košic, že chodí vedle nich. Teď najednou měli nad sebou chodník, takže byli trochu opatrnější a koukali na to. Ale po týdnu už si toho nevšímali a zvládají vše skvěle.

Takže na návštěvníky jsou už zvyklí. A na vás ošetřovatele už si také zvykli? Berou vás jako parťáky? Protože vy s nimi máte bližší vztah.
Určitě jsou na nás zvyklí, už znají naše povely, znají náš pach. Vědí, když přijedu do práce, poznají i moje auto. Čekají u brány, když přijíždím, a vědí, že ráno dostanou nějakou snídani a pamlsek. Už tam čekají, až je pustíme do velkého výběhu.

Návštěvníci by určitě neměli medvědy krmit. Do výběhu by neměli nic házet. Protože o zvířata je opravdu láskyplně postaráno.
Natálie Poděbradská, ošetřovatelka medvědů

Jaký je vůbec vhodný vztah mezi zvířetem a ošetřovatelem? Protože asi by to zase nemělo být nějaké mazlení, ne?
To určitě ne. My se snažíme, aby si medvědi zachovali své přirozené chování, takže do jejich života nechceme zasahovat. Oni nás berou jako lidi, co jim dovezou jídlo. Jako takové asistenty, co se o ně starají. Taková sámoška, co přijede a nakrmí je.

Čtěte také

Medvědi v Krkonoších! V Janských Lázních u Stezky korunami stromů pro ně staví velký přírodní výběh

Pohladit si je můžete?
Bezpečnost je u nás samozřejmě na prvním místě. Jsou to sice mladí, ještě hraví medvědi, ale jsou to velký a silné šelmy, nevyzpytatelné. Takže si musíte udržovat nějaký odstup. Máme mezi sebou mříž, elektrický ohradník nebo plot. Mezi mřížemi si je pohladit můžeme, dáváme jim i pamlsky z ruky, takže mi vždy olizují prsty. Já si je ale učím na povel.

To mě zajímá, protože třeba ze zdravotních důvodů budete jistě potřebovat, aby nějaký povel uměli, aby něčemu rozuměli, když je budete potřebovat například vyšetřit.
Právě o to se snažíme. Když přijede veterinář na zdravotní prohlídku, tak se je snažíme stavět na zadní, oni se umí krásně stavět na zadní. Máme na to povel, jak jsi velikej, jak jsi velikej, a oni se postaví. Pak je ještě učím třeba podrbeme, podrbeme. A oni se přitisknou k mříži a hlavu dají bokem. Aby tam nebylo riziko, že mě kousnou. A podrbuju je třeba na oušku. Jsou jako miminka.

Čtěte také

Na Medvědíně ve Špindlerově Mlýně se můžete procházet Medvědí stezkou i v podzimních dnech

Co jídlo? Co jim chutná, co mají nejraději? Pamatuji si, že ošetřovatelka náchodských medvědů na tamním zámku mi před lety vyprávěla, že mají rádi ryby, ale také meloun.
Nejradši mají ovoce, hlavně sladké. To milují. My jim občas dopřejeme i med, stromy jim mažeme. To jim udělá ai úplně největší radost. Schováváme jim med i v nějakých dírách, aby si ho museli jako v přirozeném prostředí vyhledávat a dloubat. Aby nedostali všechno jak na zlatém podnose, ale aby pro to jídlo museli i něco udělat.

Dostávají kolem 30 kilogramů zeleniny a ovoce krmné dávky. Z ovoce dáváme jablka, protože nechceme, aby měli hodně v potravě mnoho cukru, aby nebyli obézní a netrpěli žádnými nemocemi. A mají rádi, když jim dáme hovězí žebra. Vezmou si je jako první a pak jdou třeba po řepíkatém celeru nebo hlávkovém salátu.

Ale pozor, musíme zdůraznit, že návštěvníci by je určitě krmit neměli.
To rozhodně ne. Už se nám stalo, že je někdo krmil sušenkami. Naštěstí to nahlásili jiní návštěvníci a byly to máslové sušenky, takže to nebylo až tak rizikové. Ale určitě by do výběhu neměli lidé nic házet. O medvědy je opravdu láskyplně postaráno.

Natálie Poděbradská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tak se přijeďte na medvědy Alici a Michala do Janských Lázní na Stezku korunami stromů podívat, ale určitě je nekrmte. Naším hostem byla Natália Poděbradská, ošetřovatelka medvědů. Moc děkuji za rozhovor.