Podle čeho nebo koho dostávají vichřice jména? Proč je oficiální bouře Kiara známá jako Sabina?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Silná vítr

V Úpické hvězdárně se odborníci kromě noční oblohy a především výzkumu Slunce věnují také světovým zemětřesením a regionální předpovědi počasí. To zajišťuje meteostanice na střeše hvězdárny, která odečítá aktuální data. Ta potom vyhodnocuje seismolog a meteorolog Jan Klíma, za kterým se vypravila reportérka Jana Házová. 

Kdyby kolem úpické hvězdárny nebylo tolik stromů, tak by odtud byl asi krásný výhled. Stojíme na střeše hvězdárny u zajímavého přístroje.

Hvězdárna v Úpici v Podkrkonoší, která byla otevřena 8. listopadu 1959, patří mezi nejmenší hvězdárny v České republice a specializuje se na pozorování sluneční aktivity a zatmění Slunce. Pravidelně pořádá astronomické pořady spojené s pozorováním oblohy.

„Stojíme pod stožárem na kterém je umístěn přístroj, kterému se říká anemograf. Ten registruje směr vanoucího větru a také jeho rychlost," vysvětluje Jan Klíma.

Jak to v Úpici vypadalo při poslední vichřici?

„Byli jsme se průběžně na přístroj dívat, protože jinak mi sem na střechu běžně nechodíme. Máme výstupy z tohoto přístroje už v počítačových datech. Takže signál odtud jde do automatické meteorologické stanice, kterou máme dole pod sebou. A odtud potom do řídícího počítače, kde se data sbírají a vyhodnocují se."

Jdeme se tedy podívat k počítači a co onen tok dat přináší odborníkům na stůl.

„Zrovna vidíme přímou komunikaci řídícího počítače s onou stanicí. Při každé minutě se nám tady objeví na krátký okamžik okénko, které nás informuje, zda přenos dat proběhl v pořádku. A potom několikrát denně si Český hydrometeorologický ústav stahuje ona naměřená data do svého počítačového systému."

Co tedy přinesla bouře Sabine?

„Při bouři Sabine byla už zpracována data z obrovského území celé Evropy. Můžeme se na to podívat. Máme tady maximální změřený náraz větru bez korekce 20,3 metrů za sekundu."

Meteostanice na střeše úpické hvězdárny odečítá aktuální data

Podle čeho se vybírají jména jednotlivých velkých bouří? Jaké tam platí pravidla?

„Oficiální systém je takový, že Světová meteorologická organizace si vytvořila nějaký pořadník jmen, vždy jeden rok to jsou mužská jména a následující letopočet ženská jména. A podle tohoto seznamu se postupně, jak bouře přicházejí, pojmenovávají," říká Jan Klíma.

A hned doplňuje.
„V tomto systému se bouře, která se prohnala přes Českou republiku a celou Evropu, jmenuje tedy Kiara. To označení bylo dáno britským meteorologickým ústavem. Jen Němci si ji pojmenovali trošku jinak, protože oni od roku 2002 umožnili široké veřejnosti si v podstatě jméno takové bouře koupit. A tak se stalo, že paní Sabine Kaufmannová si zakoupila zrovna tuto bouři a naše sdělovací prostředky ono německé označení převzaly. Takže ve většině případů je u nás tato bouře známa jako Sabina, i když oficiálně se jmenuje Kiara."

Kdo by se chtěl dozvědět o počasí ještě další podrobnosti, tak může navštívit úpickou hvězdárnu buď v otevírací době nebo po předchozí domluvě.

Spustit audio
autoři: Jana Házová , baj

Související