Pod Pražským hradem si můžete užít úžasnou romantiku. Při procházce jižními palácovými zahradami
Na jižních svazích pod Pražským hradem se rozkládá komplex vzájemně propojených historických zahrad: Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Malá Fürstenberská a Kolovratská zahrada. Palácové terasové zahrady mají bohatou architektonickou výzdobu, ozdobná schodiště, balustrády, vyhlídkové terasy a pavilonky komponované s vegetací do malebných celků. Zahrady jsou navzájem průchozí a nabízejí nádherné výhledy na Prahu.
Kolovratská zahrada se rozprostírá na strmém svahu za Kolovratským palácem. Byla vybudovaná na parkánu někdejších středověkých hradeb, zpevněném opěrnými zdmi jako terasa s ovocnými stromy. Osu tvoří úzké přímé schodiště spojující sedm teras. Ve východní části je barokní kašna s hlavou chrliče. Zahrada je osázena ovocnými stromy.
Malá Fürstenberská zahrada představuje vynikající příklad terasové barokní zahrady italského typu v Čechách. Vznikla ke konci 18. století. Základ kompozice tvoří osové schodiště, které vychází z dolního baldachýnového pavilonu (glorietu) a ústí do nejvýše položené trojdílné saly terreny. Východně od ní stojí starší válcový vyhlídkový pavilon. Po obou stranách schodiště se rozkládají terasové zahradní plošiny.
Malá a Velká Pálffyovská zahrada stejnojmenného paláce vznikly na místě renesanční zahrady italského typu poté, co Jan Josef z Valdštejna na počátku 18. století spojil a přebudoval dva měšťanské domy na palác. Roku 1881 koupil palác se zahradami Eduard Pálffy z Erdödu, po kterém dostaly jméno. Malá Pálffyovská zahrada stoupá nad bývalým hospodářským křídlem paláce. Sedm terasových úrovní propojuje schodiště. Zahrada má užitkový charakter, terasy jsou osázeny hrušněmi, jabloněmi a višněmi. Na horní opěrné zdi se pne vinná réva. Najdete tu i malou zahrádku léčivých rostlin.
Velká Pálffyovská zahrada má osm výškových úrovní, propojených střídavě tunelovými a odkrytými schodišti. Ve středu nejnižší terasy je barokní portál s kruhovým bazénem zdobeným soškou Tritona. Na druhé terase v barokním portálu jsou sluneční hodiny. V zahradě kdysi stával i kuželník. Jak zmiňovali Josef Dobrovský či František Palacký, zahrada bývala též oblíbeným místem k procházkám.
Ledeburská zahrada vznikla při přestavbě paláce, posléze prošla barokní úpravou. Má dvě části. Spodní leží na rovině v šíři paláce, horní část má poloviční šířku a svažitý terén je upraven do pěti teras. Těmi prostupuje schodiště, zakončené malým osmibokým altánem - glorietem. Na západě parterové části stojí sala terrena, na východní straně je kulisová stěna s dvouramenným schodištěm a s kašnou se sochou Herkula. I v této zahradě objevíte sluneční hodiny. Po opěrných zdech se vine réva, růže a další rostliny.
Všechny zmíněné zahrady jsou od roku 1992 součástí statku zapsaného na Seznamu světového dědictví UNESCO. Zahrady pod Pražským hradem jsou otevřené denně od dubna do října. V dubnu a v říjnu od 10 do 18 hodin, od května do září až do 19 hodin. V zimním období jsou zahrady pro veřejnost uzavřeny, stejně jako za špatného počasí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
