Plzeňské historické podzemí sloužilo v dobách válek jako úkryt. Bylo ale i místem pro zrání piva
Plzeňské podzemí začalo vznikat zároveň se založením samotného města ve 13. století. Do dnešních dnů se pod jednotlivými domy v centru města dochovaly sklepy, které byly ve druhé polovině 20. století v rámci sanace propojeny. Zájemci tak dnes mohou nahlédnout do pozoruhodného labyrintu chodeb a nejrůznějších zákoutí v hloubce devíti až dvanácti metrů, která stále odkrývají svá tajemství.
„Plzeňské historické podzemí je hodně rozsáhlé. Měří celkem 13,2 kilometru a během prohlídky se prochází trasa zhruba 800 metrů. Pro Plzeňany bylo v minulosti podzemí velmi důležité, protože jim i v čase válek zaručovalo přístup k pitné vodě. Nachází se tady 360 studní, z nichž je 280 zmapováno a 20 jich je k vidění během prohlídky,“ říká vedoucí provozu návštěvnických tras Plzeňského historického podzemí Pavla Mášková.
Podzemí je skvělým místem i pro archeology kvůli zajímavým nálezům. „Řada předmětů denní potřeby nebo věcí, které se konzumovaly v domácnostech, se právě v těchto studních a jímkách dochovala do dnešních dnů. Část artefaktů je tady dokonce vystavená. Je to výborný doklad o tom, jak se žilo ve středověku, ať už z pohledu stravování nebo skladování potravin, čemuž sklepy ve velkém sloužily. A protože jsme v Plzni, sloužily zdejší sklepy samozřejmě také k vaření piva a k jeho kvašení a zrání,“ dodává Pavla Mášková.
Plzeňské historické podzemí nabízí příležitostně speciální program nazvaný Podzemí za svitu baterek, kdy se návštěvníci podívají do míst, kam se běžně nedostanou, tedy do neosvětlené části podzemí, kam se chodí skutečně jen s baterkami. Podzemí v Plzni představuje i jednu horkou novinku, dvě nově objevená potrubí z nedávného archeologického výzkumu v Sedláčkově ulici.
Vstup do podzemí je z Pivovarského muzea ve Veleslavínově ulici. Před prohlídkou dostane každý návštěvník ochrannou helmu, jelikož místy mají chodby poněkud nízký strop. Zároveň se nedoporučuje vstup s vysokými a úzkými podpatky. Děti do tří let do podzemí z bezpečnostních důvodů nesmějí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
