Plíseň je noční můrou pěstitelů rajčat. Odkud se bere a jak před ní můžeme rostliny ochránit?

26. květen 2020

Rajčata nejlépe vysazujte jako předpěstované sazenice. Dbejte na to, aby nebyla sazenice vytažená, měla temně zelené listy, a hlavně bohatý kořenový systém. Výsadbu proveďte od konce dubna do konce května, záleží na počasí a odrůdě, a to na slunné místo.

Zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně na téma: květnová a červnová zahrada. Výsadba rajčat a všeho ostatního. Co dělat pro dobrou úrodu? 

Co je pro pěstitele nejdůležitější? Aby bylo vlhko, ale ne moc, a dost sluníčka, ale ne velký žár

rajčata

Zkušený zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně. Téma: červenec na zahradách.  

Před výsadbou udržujte kořenový bal rajčat vlhký. Jednotlivé sazenice sázejte v dostatečné vzdálenosti od sebe do speciální zeminy. Ihned po výsadbě rostliny nezapomeňte zalít!

Rajčata jsou vysoké rostliny, a je třeba je připevnit k opoře (dřevěné nebo kovové tyčky). Do záhonu nebo nádoby je umístěte ještě před výsadbou, aby se rostlinám nepoškodily kořeny.

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je vžitý název choroby, která napadá brambory a rajčata zejména v deštivém nebo proměnlivém počasí. Abychom byli přesní, ve skutečnosti kupodivu vlastně nejde o plíseň.

Pozor na:
Přelití - přelitým rajčatům přestane fungovat kořenový systém, kořeny uhnijí a následně uhyne celá rostlina.
Odřezávání bočních výhonů nožem - zvýší riziko přenosu viróz.
Zálivka nebo přihnojování na list - zvýší riziko napadení rostlin chorobami a škůdci.
Pozdní ošetření proti chorobám a škůdcům - nezapomínat na prevenci. Raději ošetřit dříve než později!

Obávanou nemoc způsobují řasovky (oomycety), což jsou organizmy podobné houbám, ale nejsou s nimi příbuzné. Jejich genetický kód je podle vědců velmi složitý a umí se rychle přizpůsobit novým podmínkám; to znesnadňuje boj s touto chorobou, protože vůči některým osvědčeným postřikům může být plíseň už dneska imunní.

Jak plíseň poznáte

První příznaky plísně na rajčatech jsou často zaměňovány se skvrnitostí rajčete. Plíseň se ale na rozdíl od skvrnitosti šíří velmi rychle a napadá i plody, které už pak nelze zachránit. Na listech a stoncích se nejprve objeví šedozelené skvrny, jež postupně hnědnou a usychají, až uschnou celé listy. Skvrny se pak rozšíří i na samotné plody.

rajčata

Ani docela malou skvrnku nemůžete jen tak vykrojit a rajče zkonzumovat, zhoubný organismus je už přítomen v celém plodu, i když není vidět.

Prevence

Plísni bramborové se daří ve vlhku a při kolísavých teplotách. Deštivé letní dny jsou pro její šíření jako stvořené. Rajčata bychom proto měli sázet na slunná místa a chránit je před deštěm.

Zaléváme raději ráno než večer a dáváme pozor, abychom vodu nestříkali na listy a stonky. Rostliny také potřebují neustálý přísun čerstvého vzduchu, což může být problém zejména ve sklenících.

Rajčata pečlivě kontrolujeme už od půlky června

Rostliny můžeme v této době chemicky ošetřit přípravky s delší ochrannou lhůtou - používá se Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec a další - v průběhu léta pak musíme sáhnout po postřicích s týdenní ochrannou lhůtou (např. Champion nebo Ridomil Pepite).

rajče

Napadené listy a stonky se musejí ihned mechanicky odstranit, pokud ale plíseň přesto postupuje, nedá se dělat nic jiného, než zlikvidovat celou rostlinu.

Také boj s plevelem nikdy nekončí

Za příznivého červnového počasí se musíme plevelům bránit o to víc. Každý zahrádkář již většinou ví, které druhy na jeho zahrádce dělají největší problémy.

Také vytrvalé druhy plevelů jako svlačce, pcháče, pýry a bršlice nám dají zabrat. Stačí kousek oddenku a již rostou dál. Pokud to situace dovolí, můžeme na ně použít totální herbicidy. Nesmíme však potřísnit květiny v okolí. Zvláště růže jsou na herbicidy velmi citlivé!

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Velmi příznivě působí na rostliny nastýlka neboli mulč. Šetří jak drahocennou vláhu, tak brání prorůstání plevelů.

Hledět bychom si měli užitečných živočichů na zahradě. Patří mezi ně skokani a ropuchy. Zlikvidují spoustu škůdců, například slimáků.

V tomto období nesmíme zapomínat na zálivku na záhonech i ve sklenících, které je třeba také podle potřeby větrat. Optimální teploty například pro okurky by se měly pohybovat mezi 16-18 ºC v noci a do 32 ºC ve dne.

Jak si poradit s úrodou na zahrádce. Zpracování ovoce a letní pečení. Co vykouzlíme z cuket?

Letní ovoce - třešně, meruňky, rybíz

Jak zpracovat nejen cukety ale i letní úrodu ovoce nám poradila Ing. Miroslava Teichmanová ze Střední potravinářské školy ve Smiřicích. Jak jednoduše a rychle zavařit broskve, jaké jsou nové metody při výrobě marmelád, co použít místo chemických konzervantů a jestli je možné snížit množství cukru v zavařeninách.

U tyčkových rajčat pravidelně vylamujeme postranní výhony.

Sklízíme jahody, a to včetně nahnilých a plesnivých. Nesmíme napadené plody nechat v jahodišti, aby se choroby nešířily dále.

Od konce června začneme se stříháním živých plotů tvořených opadavými dřevinami. Stříháme jen konce nových výhonů, nikoliv staré dřevo. Trávníky spotřebují značné množství živin. Neměli bychom zapomínat na jejich přihnojování a v případě potřeby také na zálivku.

Celou radioporadnu s Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.