Plíseň je noční můrou pěstitelů rajčat. Je důležité ji včas poznat, dokáže zničit celou úrodu

Co je pro pěstitele nejdůležitější? Aby bylo vlhko, ale ne moc, a dost sluníčka, ale ne velký žár

• Upravit
• Smazat

Zkušený zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně. Téma: červenec na zahradách.  

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) je vžitý název choroby, která napadá brambory a rajčata zejména v deštivém nebo proměnlivém počasí. Abychom byli přesní, ve skutečnosti kupodivu vlastně nejde o plíseň.

Obávanou nemoc způsobují řasovky (oomycety), což jsou organizmy podobné houbám, ale nejsou s nimi příbuzné. Jejich genetický kód je podle vědců velmi složitý a umí se rychle přizpůsobit novým podmínkám; to znesnadňuje boj s touto chorobou, protože vůči některým osvědčeným postřikům může být plíseň už dneska imunní.

Jak plíseň poznáte

První příznaky plísně na rajčatech jsou často zaměňovány se skvrnitostí rajčete. Plíseň se ale na rozdíl od skvrnitosti šíří velmi rychle a napadá i plody, které už pak nelze zachránit. Na listech a stoncích se nejprve objeví šedozelené skvrny, jež postupně hnědnou a usychají, až uschnou celé listy. Skvrny se pak rozšíří i na samotné plody.

rajčata|foto: Fotobanka Pixabay

Ani docela malou skvrnku nemůžete jen tak vykrojit a rajče zkonzumovat, zhoubný organismus je už přítomen v celém plodu, i když není vidět.

Prevence

Plísni bramborové se daří ve vlhku a při kolísavých teplotách. Deštivé letní dny jsou pro její šíření jako stvořené. Rajčata bychom proto měli sázet na slunná místa a chránit je před deštěm.

Zaléváme raději ráno než večer a dáváme pozor, abychom vodu nestříkali na listy a stonky. Rostliny také potřebují neustálý přísun čerstvého vzduchu, což může být problém zejména ve sklenících.

Rajčata pečlivě kontrolujeme už od půlky června

Rostliny můžeme v této době chemicky ošetřit přípravky s delší ochrannou lhůtou - používá se Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec a další - v průběhu léta pak musíme sáhnout po postřicích s týdenní ochrannou lhůtou (např. Champion nebo Ridomil Pepite).

rajče|foto: Fotobanka Pixabay

Napadené listy a stonky se musejí ihned mechanicky odstranit, pokud ale plíseň přesto postupuje, nedá se dělat nic jiného, než zlikvidovat celou rostlinu.

Také boj s plevelem nikdy nekončí

Za příznivého červnového počasí se musíme plevelům bránit o to víc. Každý zahrádkář již většinou ví, které druhy na jeho zahrádce dělají největší problémy.

Také vytrvalé druhy plevelů jako svlačce, pcháče, pýry a bršlice nám dají zabrat. Stačí kousek oddenku a již rostou dál. Pokud to situace dovolí, můžeme na ně použít totální herbicidy. Nesmíme však potřísnit květiny v okolí. Zvláště růže jsou na herbicidy velmi citlivé!

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové |foto: Milan Baják

Velmi příznivě působí na rostliny nastýlka neboli mulč. Šetří jak drahocennou vláhu, tak brání prorůstání plevelů.

Hledět bychom si měli užitečných živočichů na zahradě. Patří mezi ně skokani a ropuchy. Zlikvidují spoustu škůdců, například slimáků.

V tomto období nesmíme zapomínat na zálivku na záhonech i ve sklenících, které je třeba také podle potřeby větrat. Optimální teploty například pro okurky by se měly pohybovat mezi 16-18 ºC v noci a do 32 ºC ve dne.

Jak si poradit s úrodou na zahrádce. Zpracování ovoce a letní pečení. Co vykouzlíme z cuket?

• Upravit
• Smazat

Jak zpracovat nejen cukety ale i letní úrodu ovoce nám poradila Ing. Miroslava Teichmanová ze Střední potravinářské školy ve Smiřicích. Jak jednoduše a rychle zavařit broskve, jaké jsou nové metody při výrobě marmelád, co použít místo chemických konzervantů a jestli je možné snížit množství cukru v zavařeninách.

U tyčkových rajčat pravidelně vylamujeme postranní výhony.

Sklízíme jahody, a to včetně nahnilých a plesnivých. Nesmíme napadené plody nechat v jahodišti, aby se choroby nešířily dále.

Od konce června začneme se stříháním živých plotů tvořených opadavými dřevinami. Stříháme jen konce nových výhonů, nikoliv staré dřevo. Trávníky spotřebují značné množství živin. Neměli bychom zapomínat na jejich přihnojování a v případě potřeby také na zálivku.

Celou radioporadnu s Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu: