Píseň Ederlezi odkazuje na Balkáně na jeden z nejstarších a nejveselejších romských svátků
Na řadě romských festivalů nechybí píseň Ederlezi, především pokud na nich vystupuje nějaká kapela z Balkánu. Jedná se o tradiční romskou lidovou píseň, za jejíž obrovskou popularitou stojí aranžmá Gorana Bregoviće pro film Dům na pověšení, který v roce 1988 natočil režisér Emir Kusturica. Co vlastně znamená slovo ederlezi, nám prozradí Jana Šustová.
Ederlezi je svátek začátku jara. Pochází z tureckého slova Hıdırellez, které je složeno ze jmen svou proroků: Hizira a Ilyase. Zatímco Hizir je ochráncem rostlin a chudých lidí. Ilyas je patronem zvířat a vody. Legenda praví, že tito dva přátelé se napili vody nesmrtelnosti a přísahali si, že se každoročně setkají v noci 5. května, aby přírodě vrátili život. V Malé Asii je Hıdırellez velmi významným dnem. A Slované na Balkáně mu přidali křesťanský aspekt, kdy ho propojili se svátkem svatého Jiří, který připadá na 6. května. Romská operní pěvkyně ze Srbska Nataša Tasić Knežević o něm říká.
„Svátek svatého Jiří je jedním z našich největších svátků, v Srbsku ho oslavuje velký počet lidí bez ohledu na to, jestli jsou Romové, Srbové, pravoslavní, katolíci nebo muslimové. Všichni ho slaví. Je zvykem, že den před svátkem trháme květiny, dáváme je do vody, pak se tou vodou umýváme. A nacisté věděli, že den před svátkem svatého Jiří budou všechny rodiny doma připravovat oslavu tohoto svátku.“
Za druhé světové války v roce 1942 nacisté připravili na tento svátek pohromu.
„Ráno před dnem svatého Jiří Němci do dopravních vagónů nahnali Romy, Srby a Židy a vezli je do koncentračního tábora Jasenovac. Ty vagóny byly tak narvané, že lidé nemohli dýchat a umírali. V jednom z těch vagónů začali lidé zpívat píseň Ederlezi. Jakmile to uslyšeli Němci, zastavili vlak a všechny z toho vagónu zabili. Takové strádání bez ohledu na náboženství, národnost a další charakteristiky se nikdy předtím nestalo a tato píseň má přispět k tomu, abychom nezapomněli na ty, kteří byli ve svátek svatého Jiří odvezeni do Jasenovace.“
Říká operní pěvkyně Nataša Tasić Knežević, která píseň Ederlezi zazpívala i na letošním festivalu Khamoro v Praze. Na začátku písně jsou slova:
Sa me amala oro khelena,
Oro khelena, dive kerena.
Všichni moji přátelé tančí horu,
Tančí horu, oslavují tento den.
Hora, nebo také oro či choro, je tradiční balkánský kruhový tanec. Kromě toho se v písni zpívá o tom, že všichni Romové porážejí ovce, protože Romové běžně v den svátku Ederlezi opékají jehně. Ederlezi, tedy svátek svatého Jiří, je na Balkáně jedním z nejstarších a nejveselejších romských svátků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
