Piráti ve virtuálním prostoru

22. květen 2009
Pod kůži

Máte ve svém počítači legální, nebo nelegální software? A víte, že používání toho nelegálního je přečinem proti autorskému právu? Ze statistik společnosti Business Software Alliance, známé pod zkratkou BSA vyplývá, že uživatelů nelegálně pořízených operačních systémů, aplikačních programů a dalšího softwaru jsou u nás pořád ještě mraky. V Česku je 38 procent používaného softwaru nelegálního, jsme na 22. místě na světě, když nejlepší situace je v USA, Japonsku a Lucembursku, kde nelegální software tvoří jen pětinu.

Míra softwarového pirátství v Česku se snižuje, ale jen velmi pomalu. Možná i díky tomu, že si stále více lidí uvědomuje, že jim hrozí tresty. Okresní soud v Příbrami například potrestal šestiměsíčním podmíněným trestem technika společnosti, která distribuovala počítačové programy. Zhotovoval totiž pirátské kopie, které prodával. Trestné je ale i používání nelegálně staženého softwaru. Po softwarových pirátech pátrá detektiv Jiří Jakubka.

Detektiv Jiří Jakubka tráví před monitorem svého počítače zhruba padesát procent své pracovní doby, zbylý čas je v terénu. Přiznal ale, že ulovit piráta na počítači je velmi těžké. "Samozřejmě, když někdo chce něco prodat, i nelegální software, tak to musí nějakým způsobem nabídnout. Internet umožňuje spoustu forem nabídek, nejenom na prodej, ale třeba i na výměnu, jakou jsou peer-to-peer sítě. My to musíme sledovat, snažit se vybírat správné piráty a posléze se snažíme zajišťovat nějaké důkazy a ty společně s trestním oznámením předávat na policii," přiblížil detektiv. Jakým konkrétním způsobem ale piráty loví, neprozradil.

Nejčastěji se k této nelegální činnosti používá internet. "Je to otevřená kniha, kde každý může čerpat a hledat," řekl s tím, že nabídka je velmi široká. Piráti tak nabízejí od aplikačních programů, operačních systémů, software na herní konzole PlayStation nebo Xbox. "Je toho hrozně moc, nepřeberné množství možností, jak se k softwaru dostat, jak ho získat nelegálně. To je nabídka a prodej. Pak jsou věci, kdy se software nelegálně užívá," doplnil.

Když Jiří Jakubka s lovem pirátů začínal, tak většina firem a drobných živnostníků měla ve svých počítačích nainstalovaný nelegální software. V současnosti se situace změnila. Nyní mají větší podíl v užívání ilegálního softwaru domácnosti. "Někdo říká, že to je drahé, někdo říká, že je to lehce dostupné. Z internetu si může stáhnout kdokoliv cokoliv," přiblížil uváděné důvody pirátství dopadenými hříšníky.

Stupu k nelegálnímu softwaru objeví detektiv několikrát do týdne. "Naše práce nespočívá jenom v tom, že bychom intenzivně od rána do večera vyhledávali počítačové piráty. Práce nese i druhotné jevy, jako je vypracovávání odborných vyjádření, vyčíslování škod, je toho moc. Ale když bude chtít a bude každý den sedět u počítače a vyhledávat, tak dám za to přední zuby, že každý den aspoň jednoho piráta najdete," dodal detektiv Jiří Jakubka.

Ilegální software z velkých firem ustupuje

Už jsme se dozvěděli, že zatímco mezi firmami klesá, v domácnostech se, zvláště prostřednictvím internetu, rozšiřuje. Jak na tom jsou. Zeptali jsme se přímo samotných uživatelů.

Už jsme se dozvěděli, že zatímco mezi firmami klesá, v domácnostech se, zvláště prostřednictvím internetu, rozšiřuje. Jak na tom jsou. Zeptali jsme se přímo samotných uživatelů.

Protipirátské organizace se v poslední době zaměřily hlavně na boj proti nelegálnímu softwaru ve firmách. Důslednější je i policie. A výsledky se dostavily, i když zůstává hodně zvláště malých firem, které se o legálnost softwaru často ani nezajímají. "Používám legální, protože jsem z firmy, která užívá legální software, protože je velká. Asi si nemůže dovolit mít nelegální software i s ohledem na správu sítě a tak dále," uvedl v naší anketě jeden z oslovených mužů.

K poklesu nelegálního softwaru ve firmách možná také přispěli nespokojení zaměstnanci. Množí se údajně počet lidí, kteří se u svých šéfů nedomohli zvýšení platu nebo byli dokonce propuštěni, a ti se pak mstí tím, že používání nelegálního softwaru ohlásí. Podnikatelé pak musí platit softwarovým společnostem vysoké odškodnění, což je může přivést do tíživé finanční situace.

A jaká je situace v domácnostech? "Asi tak napůl. Moc se o to nestarám. Vždycky mi to tam někdo nainstaluje, ale asi by to mělo být legální. Většinou nemám čas se o to starat, tak to neřeším. Když mi to tam někdo nainstaluje, tak je to legální," uvedla další z respondentek. "Určitě legální. Nebojím se. Proč nelegální, myslím si, že by bylo komplikovanější se k tomu dostat," doplnila jiná. I další oslovení uvedli, že používají legální software.

Otázku na používání nelegálního softwaru považovali někteří lidé za přímo absurdní, až jsme málem přestali věřit statistikám. Nakonec se ale ukázalo, že softwarových pirátů je zřejmě opravdu dost. "Mám nelegální Windows. Táta mi je zkopíroval a natáhl. Máme propojené počítače. Všechno funguje v pořádku, nikdo po mě nic nechce," přiznal mladý muž na ulici. "Windows mám originál, ale jinak některé programy mám stažené. Samozřejmě, že nemám 20 tisíc na to, abych si to koupil. Když to někdy potřebuji, tak co s tím mám dělat?" vysvětlil důvody další.

Piráti připraví výrobce softwaru o 3,3 miliardy korun ročně

BSA zastupuje největší výrobce softwaru, kterým kvůli používání nelegální programů unikají zisky. Dá se odhadnout, o kolik přicházejí, třeba jen u nás?

Mluvčí BSA v České republice Jan Hlaváč uvedl, že v Česku výrobci softwaru přicházejí o více než 3,3 miliardy korun. "Ty peníze by mohly být zdaněné, mohly by vzniknout další pracovní místa, takže ty ztráty jsou opravdu velké," řekl Jan Hlaváč.

Uživatel nelegálního softwaru přitom nemusí ani ušetřit, protože podle mluvčího netuší, co pirát se softwarem udělal. Může ho totiž upravit tak, aby sbíral například o uživateli data, může se dostat k heslům nebo kódům k bankovnímu účtu nebo může být infikován virem, který může zničit data uložená v počítači. "Samotná instalace nelegálního softwaru je tedy velký risk," doplnil Jan Hlaváč.

Za nelegální software je přitom podle něho považováno vlastně cokoliv, co není dovoleno v licenčním ujednání. "To je taková ta malá obrazovka, která vyskočí na počítači, když se software instaluje a tam je napsáno, co se smí a nesmí. Takže cokoliv, co je mimo rámec toho ujednání, tak je nelegální. Jednoduše řečeno: stahovat software je špatně, za to opět mohou být postihy, šířit - ještě větší postihy. Klíčem je přečíst si licenční ujednání a podle toho se řídit," upřesnil mluvčí.

V extrémních případech hrozí pachateli až pětileté vězení, v domácnostech pak policie může počítače zabavit, pirátům také hrozí pokuty a odškodnění výrobců softwarů, kteří mohou žádat až dvojnásobek pořizovací ceny. Jan Hlaváč sice připustil, že na pirátství se může projevit ekonomická krize, která doléhá na podnikatele, ale podle něho mohou zvolit levnější alternativu. "To, že je software drahý, je pouze výmluva pirátů," dodal.

Věřili, že jejich dceři v nemocnici pomohou.Vše ale skončilo jinak. Ze zdravého dítěte je teď po celkem banální operaci doživotní ležák. Má trvale poškozený mozek, nemůže chodit, nemluví a bez péče blízkých se neobejde. Takový osud potkal čtyřletou dívku z Ostravy. Nalaďte si v pondělí 25. května Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autoři: jas , vij , dkf
Spustit audio

Více z pořadu