Pěvecký sbor Jaromír z Jaroměře slaví 150. výročí založení

"V Jaroměři, která není velké město, funguje divadelní soubor, další pěvecké sdružení a lidí, kteří by chtěli zpívat, tady není nekonečné množství. Zájem o členství ve sboru je proto stále slabší," řekla Pavlovská. Podle ní je ve sboru především nedostatek mužů, kterých pravidelně dochází pouze sedm. "Mladí muži se těžko shánějí, což je problém i v dětských sborech, protože zpěváci z Jaroměře, kteří chtějí zpívat, často odcházejí do hradeckého sboru Boni Pueri. Ostatní chlapci mají často jiné zájmy, než je sborový zpěv," uvedla Pavlovská.
Členové sboru se scházejí na zkouškách v divadle pravidelně každý týden, několikrát ročně také vystupují na veřejnosti. "V Jaroměři máme většinou adventní a jarní koncert, vystupujeme také v okolí, například ve Smiřicích, České Skalici či Hradci Králové," řekla Pavlovská. V repertoáru souboru se objevují například úpravy lidových písní, koledy či tuzemské i evropské klasické skladby od renesance po současnost.
Součástí oslav letošního výročí byl úterní večerní koncert v jaroměřském divadle, na kterém vystoupil také pěvecký sbor Slavoj Chrudim, který byl založen o několik týdnů později než jaroměřský sbor. Letos byl také vydán almanach, ve kterém je možné nalézt informace o historii sboru, včetně seznamu skladeb, které sbor v posledních letech nastudoval.
Sbor Jaromír vznikl v říjnu 1856, jeho členy se stalo téměř 30 převážně učitelů. V listopadu stejného roku sbor uspořádal první koncert, o rok později vystoupení sboru v Novém Městě nad Metují na Náchodsku obdivoval skladatel Bedřich Smetana. V roce 1878 se pěvecký sbor sloučil s ženským pěveckým sborem Jarmila a stal se poměrně známým tělesem, například hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster věnoval sboru své dvě skladby. Těžké roky zažil sbor během světových válek, kdy přežíval jen díky ženám. V roce 1956, kdy slavil sté výročí založení, sdružoval na stovku členů, později však počet pěvců začal postupně klesat.