Petr Voldán: Konečně vyznamenáni všichni aneb Kam jsme došli

Jedenáctou milost prezident Miloš Zeman udělil muži, který neplatil alimenty. Na snímku během udělování státních vyznamenání
Jedenáctou milost prezident Miloš Zeman udělil muži, který neplatil alimenty. Na snímku během udělování státních vyznamenání

Letos nastává podle autora pondělní glosy pozoruhodná situace - konečně prý snad mohou utichnout vášně kolem tradičního vyznamenávání. Vyznamenáni jsou zřejmě všichni, kteří jsou s touto dnešní akcí spojeni. Ale dovětek v titulku – „Kam jsme došli?“ napovídá, že je to složitější. Víc se dozvíte od Petra Voldána v jeho glose.

Už bychom se asi divili, kdyby byl kolem tradičního vyznamenávání na Hradě klid. Udiveně bych pátral v kalendáři, jestli je skutečně osmadvacátého října a jestli jsem se někam nepřestěhoval. Protože jsme ale zase o víkendu “cukli” rafičkami nebo zacouvali čísílky na digitálních displejích hodinek při změně času, je všechno v pořádku.
 
Vlastně skoro všechno. Protože sice nechybí běžný kolorit kolem metálů, známý už hodně let a nejen ze současného prezidentování - vášně kolem seznamu oceněných.

Prezident provokuje nejedním jménem a odezva je podobně halasná

Ale letos jsem se také dozvěděl, že i na druhé straně sálu jsou konečně i spokojení. Nemyslím ty, kteří pozvánku pravidelně dostávají a na předávání vyznamenání chodí.

02897230.jpeg

I letos jsou totiž lidé, kteří by asi na Hradě být z titulu svého postavení nebo vážnosti funkce měli, ale obálku nedostali. Prezident si tak zase vyřizuje účty tam, kde by neměl.

A jsou i tací, kteří jít nechtějí, protože s prezidentem “nepečou”. Snad poprvé jsem ale zaznamenal, že nedostat pozvánku na Hrad při - no je to tak, i když to možná už pár let na první pohled nevypadá - pro stát významné akci, že je také vyznamenání.

Takže je vlastně všechno v pořádku, spokojenost na všech stranách?

Pochopitelně ne. Zdaleka ne. I proto druhá část titulku s otazníkem - “Kam jsme došli?”.

V písničce o učitelce Josefíně se zpívá - Kam jsme došli, kdo to ví, kdopak z vás mi odpoví. Nevím, co mi teď odpovídáte u přijímačů, ale já sám za sebe bych řekl - kamsi do slepé uličky, skoro do pralesa.

Zkrátka někam, co s nejvyššími oceněními příkladných osobností a činů ani s institucemi, které mají požívat vážnosti a respektu - s Hradem a funkcí prezidenta, nemá mít nic společného. Škoda. A teď už klidný a pohodový sváteční den i celý týden.

Spustit audio

Související