Petr Voldán: Knihovnami jsme světoví aneb Od zvířete k člověku

Pokud budeme souhlasit s výrokem Arnošta Lustiga, že “Kniha je most od zvířete k člověku”, pak onomu přemostění slouží bezpochyby věrně už nejméně sto let i naše veřejné knihovny. Byly tu sice už před dvaadvacátým červencem roku 1919, ale právě tehdy dostaly pravidla, která nastartovala podle mého i naši současnou světovost.

Máme totiž na celé planetě nejhustší síť veřejných knihoven

Přidejme k tomu bohatou tradici a je tu najednou něco, čím se můžeme doslova “naparovat”. Dáváme veřejnosti nevšední šanci dostat se ke knihám - ale i dokumentům a časopisům.

Překladatel slavných mayovek založil před 130 lety knihovnu v Mokrém na Rychnovsku

• Upravit
• Smazat

Knihovna v Mokrém na Rychnovsku letos slaví 130 let od svého založení. U jejího zrodu stál muž, který se do povědomí Čechů zapsal jako překladatel slavných mayovek. Pracoval na těch nejznámějších románech, mezi nimi byl třeba Poklad na Stříbrném jezeře nebo Petrolejový princ. 

A jestli si budeme notovat nejen s výrokem Arnošta Lustiga, ale i učencem Senecou, který tvrdil, že “Kniha je základem poznání, učitelem věků a vládcem království ducha”, pak poskytujeme něco, co jen tak někde nemají.

Knihovny dneška už by pochopitelně lidé z časů přijetí zákona o veřejných knihovnách asi nepoznávali a v některých z nich by třeba i poněkud bloudili. Leckde by se zamotali při hledání regálů s knihami například v prostorách knihovní kavárny, nevěřícně by kroutili hlavou nad hrající si drobotinou v dětském koutku a už vůbec by jim šla hlava kolem v místnostech s počítači, kde zrovna knihy jako takové ani být nemusí.

Moderní doba vtrhla i do veřejných knihoven

Zatímco my do nich fyzicky míříme méně často. Zato ale víc a víc využíváme virtuálních návštěv, což v praxi představuje nakukování do regálů prostřednictvím počítačových sítí z křesla domova. A následně i přímo stahování potřebných dokumentů nebo výpůjčku knihy v elektronické podobě. 

Nebeská knihovna|foto: Pixabay,©

Mám sice osobně raději knihu v ruce, protože do monitoru počítače se člověk dívá až moc často, ale třeba i v náchodské knihovně si už mohu vybrat ze šesti tisíc elektronických výtisků knih a přes počítač si některou vypůjčit. Nezleniví mi tak mozek, ale zase trochu víc budu muset přidat na pohybu těla. Ovšem pokrok ve veřejném knihovnictví to rozhodně je.

Jenom nevím, jak po sto letech od přijetí klíčového zákona o knihovnách, naložit s dalším z výroků, který se mi dnes hodí. Albert Einstein totiž soudil, že “Jedinou věcí, kterou musíte znát, je umístění knihovny”. Tak nevím, ale teď už pohodové pondělí i celý týden.