Pěstovat zeleninu uprostřed velkého města? V Hradci Králové to zkouší v komunitní zahradě Střelák

Dívám se na sklizené keříky rajčat, za zády mi parkují auta a okolo mě prochází lidé do nákupního centra. A stojí tu se mnou Hynek Kaplan, kterého se ptám, kde to vlastně jsme?

Čtěte také

Zahrada mezi zdmi? Jde to! V Hradci Králové si sousedé osazují zelení část vnitrobloku

„Právě se nacházíme uprostřed Hradce Králové, v takovém polozapomenutém parku u kulturního domu Střelnice, kde jsme se před dvěma, nebo vlastně minulý rok, rozhodli založit jednu z prvních, nebo možná úplně první komunitní zahradu v Hradci Králové.“

Komu to, co tady vidíme, patří? „Truhlíky a to vybavení, to patří nám všem, protože každý, kdo tady má svůj záhonek, tak je zároveň členem spolku. A kdo je členem spolku, může užívat ty záhony a na těch už si hospodaří sám. A úroda je jen čistě pro ně. Nebo pokud se chtějí dělit s ostatními, tak mohou.“

Má to nějaké podmínky? Co musí člověk udělat, aby se stal členem toho spolku? „Těch podmínek moc není. V první řadě musí zaplatit členský příspěvek a potom je vítáno, aby chodil na brigády. To jsou brigády velké, který děláme třeba jednou za měsíc. Dřív jsme tady měli i sezení nebo jsme přistavovali i další záhony.“

Co tu všechno roste?

Můžeme se teď společně projít a říct si, co tu vlastně roste? „Protože jsme ve stínu, tak tady hodně lidí pěstuje především bylinky. Oregáno, vidíme bazalku. Potom rajčata, ty tedy nejsou úplně ideální do stínu, ale také tady rostou. Hodně lidí tady má dýně, tam vidím i nějaké papriky.“

Jste spokojeni s tím, jak to funguje? S tím, v jakém je to aktuálně stavu? „Teď už je to taková trochu džungle před sklizní. Víceméně spokojeni jsme. U nás na zahradě se spousta lidí snaží pěstovat permakulturně, co nejblíže k přírodě. Někdy se může návštěvníkům zdát, že ty záhonky vypadají trochu jako džungle. Necháváme tomu volný průběh a jenom sklízíme.“

Čtěte také

Dvůr v centru Hradce Králové by se měl vrátit do doby, kdy si na něm před desítkami let hrály děti

My jsme v centru města, poblíž je obchodní centrum a myslím, že není náhoda, že se tady člověk setká s lidmi, kteří jsou svým způsobem nepřizpůsobiví. Máte s tím nějaký problém? „Čas od času řešíme to, že sem někdo přijde, třeba si tady ustele, nebo tu konzumuje alkohol, což je proti našim pravidlům. Občas nám tady nechají i nějaký nepořádek. Snažíme se to uklízet, jak to jde.“

Mluvil jste o tom sezení. Není to věc, která v tomhle prostoru poměrně chybí? „My jsme se rozhodli ho uklízet a vlastně ho vytahovat jen na akce, protože bohužel, měli jsme ho rádi, ale zároveň i lákal lidi, kteří tady popíjeli a pak po sobě nechtěli úplně uklízet. Pořád zvažujeme, jestli se k tomu nevrátit, ale nevíme, jakou zvolit strategii.“

S tím, jak zahrada funguje, je Hynek Kaplan spokojený a předpokládá, že projekt bude pokračovat i nadále.