Pardubický hřbitov jako kronika města. Připomíná aviatika Kašpara i stavitele železnic Pernera

28. říjen 2026

Hřbitov nemusí být jen místem posledního odpočinku, ale také zajímavým cílem procházky a zdrojem poznání místní historie. V Pardubicích to dokazuje projekt Pardubický Slavín, který připomíná významné osobnosti spojené s městem. Vznikl z iniciativy Klubu přátel Pardubicka.

Původní publikaci o významných hrobech postupně doplnila naučná stezka, která nemá pevně daný začátek ani konec. Návštěvníci si mohou vybrat, kterou část si projdou, a informace získat z informačních tabulí nebo QR kódů umístěných přímo u hrobů.

Mezi nejznámější osobnosti pohřbené v Pardubicích patří první český aviatik Jan Kašpar nebo stavitel železnic Jan Perner. Své místo tu mají i architekti Karel Řepa a Boža Dvořák a také někdejší pardubičtí starostové. Jednou z výrazných zastávek je hrobka rodiny Krausových, kde je pochovaný i baron Artur Kraus. „Ten patřil k významným pardubickým mecenášům a propagátorům nových technologií a sportu. Byl to takový Jára Cimrman, ale skutečný,“ vysvětluje Jan Řeháček z Klubu přátel Pardubicka.

Dominantou pardubického Slavína je honosná hrobka rodiny Krausových

Baron Artur Kraus v Pardubicích vlastnil první motocykl, přivezl první lyže a sjížděl na nich svahy Kunětické hory. Podpořil také výstavbu městského divadla, ale jeho nejvýznamnějším počinem bylo vybudování první veřejné hvězdárny v Čechách, která měla i knihovnu s odbornou literaturou a byla přístupná veřejnosti. Hrobka je v soukromém vlastnictví rodiny, při mimořádných příležitostech bývá otevřená a lze nahlédnout dovnitř.

Pozornost si zaslouží také hrob prvního českého letce Jana Kašpara, který má dnes moderní podobu. Na webových stránkách Pardubického Slavína jsou k vidění i fotografie jeho starších verzí, takže návštěvníci mohou zjistit, jak se toto místo v průběhu let proměňovalo.

Stezka připomíná i lidi, jejichž hroby se do současnosti nedochovaly

Stezka ale připomíná i lidi, jejichž hroby se do současnosti nedochovaly. Na desce nazvané Zmizelí Pardubáci je uveden například fotograf Josef Pírka, jehož snímky zachycují podobu města na přelomu 19. a 20. století, nebo Vincenc Chomrák, průkopník cyklistiky a první majitel autoškoly v Rakousku-Uhersku.

Součástí areálu je i významná architektonická památka. Městské krematorium z roku 1923, které navrhl architekt Pavel Janák. V prostoru před krematoriem, v místě dnešního urnového háje, býval původně vojenský hřbitov. Jsou zde pohřbeni vojáci, kteří zemřeli v první světové válce v nedaleké vojenské nemocnici nazývané Karanténa.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.