Padesátiny Galerie plastik v Hořicích. Pohledy do vzácných sbírek a pocta muzejníkovi Janu Kyselovi

Připomíná jedinečnou kulturní tradici města, v němž se na přelomu 19. a 20. století díky práci s místním pískovcem a působení odborné školy sochařské a kamenické, i řady výrazných osobností českého výtvarného umění utvářelo mimořádně živé kulturní prostředí. Další informace se dozvěděla redaktorka Vlaďka Wildová přímo na místě.

8 fotografií

Výstava Pohledy do sbírek k příležitosti 50. výročí otevření Galerie plastik na vrchu Gothard v Hořicích, kterou s týmem hořických muzejníků připravila kurátorka Jarmila Gregorová, potrvá do 12. července.

Galerie plastik

Na přelomu 19. a 20. století již Hořice představovaly vyhledávané kamenosochařské středisko se sídlem unikátní odborné školy, kolem níž se utvářel okruh umělců, pedagogů, studentů a uměnímilovné veřejnosti, kteří výtvarné zaměření města nadále rozvíjeli.

Čtěte také

Od dětství jsem nasáklý Hořicemi i muzejnictvím, usmívá se ředitel hořického muzea Viktor Svoboda

V roce 1906 byl podpořen návrh učitele, muzejníka a amatérského umělce Jana Kysela (1870-1923) na založení veřejně přístupné sochařské sbírky. Již o dva roky později mohla být v budově sochařské školy otevřena první expozice Galerie plastik.

Ambiciózně koncipovaná sbírka měla návštěvníkovi podat obraz českého moderního sochařství a zároveň sloužila jako výukový materiál pro studenty oboru.

Prvním kurátorem galerie se stal Jan Kyselo, jehož znalosti, nadšení i osobní kontakty výrazně přispěly k vytvoření základu sbírkového fondu. K autorským sádrovým modelům děl známých českých sochařů a talentovaných absolventů hořické školy přibývaly sochy realizované v ušlechtilých materiálech, které byly podle předloh reprodukovány ve školních dílnách.

Galerie plastik v Hořicích oslavila své 50. narozeniny|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Sbírka Galerie plastik se postupně rozrostla v jedinečný soubor soch, plaket a medailí především z první poloviny 20. století.

Čtěte také

Od kamene k soše aneb Cena pro hořické muzeum. Zve vás na moderní cestu tradice města kamenné krásy

Pro dějiny počátků moderního českého sochařství má sbírka hořické galerie klíčový význam.

V současné době je sbírka Galerie plastik vystavena v budově, která byla v 70. letech 20. století postavena podle návrhu hořického architekta Jindřicha Maliny (1905-1992) na úbočí vrchu Gothard.

Galerie se tak nachází v bezprostřední blízkosti pozoruhodných funerálních plastik na hořických hřbitovech a v jedinečném přírodním rámci umělecky hodnotného sochařského parku, který vznikl v 60. a 90. letech 20. století v rámci mezinárodních sochařských symposií.

Návštěva Galerie plastik a procházka po hořickém Gothardu nabízí příznivcům výtvarného umění vhled do atmosféry českého sochařství celého 20. století.

Hořické hračky

Výroba hořických hraček souvisí s činností Podkrkonošského průmyslového muzea, které bylo založeno v Hořicích roku 1904 jako odnož Archeologického a musejního spolku a o rok později se osamostatnilo.

Čtěte také

Zachráněné sochy z cyklu Osm výtvarníků v osmi stoletích zdobí atrium Městského muzea v Hořicích

Jeho hlavní náplní byla snaha o podporu některých řemeslných oborů související s dobovým úsilím o zdokonalení výrobků po stránce estetické pod vlivem současného výtvarného směru - secese. Významným počinem průmyslového muzea byla podpora výroby dřevěných tzv. „hořických hraček". Hlavním iniciátorem této výroby byl odborný učitel Jan Kyselo (1870-1923).

Mnoho hraček bylo vyráběno podle jeho vlastních návrhů. Velký úspěch přinesla především rakouská exportní výstava v Londýně v roce 1906, kde v českém oddělení domáckého průmyslu byly zastoupeny nejen výrobky perlařské a sklářské, ale i moderní dřevěné hračky z Hořic.

8 fotografií

Zájem o ně byl veliký, a tak bylo na jaře roku 1908 založeno Hořické hračkářské družstvo. Sbírka hraček uložená nyní v hořickém muzeu představuje významnou hračkářskou produkci počátku 20.století.)