Ovocnému stromoví od večeře kosti. Podle starého zvyku se na sady o Vánocích nesmělo zapomenout

6. prosinec 2020

Právě o tomto víkendu máme nejvyšší čas na nařezání třešňových větviček. A to v případě, že je chceme mít doma rozkvetlé na vánoční svátky. Nejen o tomto starém zvyku, ale i o ovocných stromech, na které se o Vánocích nesmělo zapomenout, si teď víc povíme s redaktorkou Eliškou Pilařovou ve vrchlabské klášterní zahradě.

Čtěte také

Ve Vrchlabí napadl sníh. V zimním sadu klášterní zahrady jsme s ovocnářkou Ludmilou Harčarikovou.
„Třešňové větvičky potřebují zhruba 20 dní, aby nám v teple domova pěkně vykvetly. Jabloně nebo hrušně potřebují těch dnů víc. A naopak Zlatý déšť, správně tedy česky Zlatice, má zase naopak těch dní méně."

A nevdaly bychom se.
„Já už nepotřebuji. Tohle platí jen pro mladá a svobodná děvčata. Ty si musí samy na Barborku ustřihnout větvičku. Ale hlavně si musí holky dát pozor, aby si to hezky ustřihly spolu s květními pupeny, nikoliv s listovými. Protože z lístečků jim nic nevykvete."

Třešeň větev květy barborka

Pokud se to tedy nepovede a třešnička nám nerozkvete, tak proč?
„V posledních letech jsme měli hodně teplých podzimů, kdy skoro nemrzlo až do Vánoc. Letos bych řekla, že máme větší naději, že nám třešně vykvetou, protože potřebují mít chvíli chladu a zimy. Takže když je pořád teplo, tak se nám holky nevdají."

Čtěte také

Tedy dáme větvičky nejprve do chladna a teprve potom, tak v desátém dni, je přemístíme do tepla a na Štědrý den budeme mít doma krásu.

Stromy nám v zahradě spí. Ostatně, říká se: Stromečku vstávej, ovoce dávej, umyj se, ustroj se, je Štědrý den. Na Štědrý den se nosilo i ovocným stromům něco od večeře.
„Ovocnému stromoví od večeře kosti. Má to svoji logiku. V kostech máme fosfor a vápník. A to samozřejmě všem našim dřevinám prospívá."

A taková kytička natrhaných větviček, stromu snad neublíží.
„Když budeme hodní a nepřeženeme to, tak určitě ne."

Podle starého zvyku se na ovocné sady o Vánocích nesmělo zapomenout (ilustrační foto)

O třešni se říká, že její energie je harmonizující. Co si můžeme přát víc?
„Abychom byli všichni zdraví a šťastní," dodává Ludmila Harčariková.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.