Ovocnému stromoví od večeře kosti. Podle starého zvyku se na sady o Vánocích nesmělo zapomenout
Právě o tomto víkendu máme nejvyšší čas na nařezání třešňových větviček. A to v případě, že je chceme mít doma rozkvetlé na vánoční svátky. Nejen o tomto starém zvyku, ale i o ovocných stromech, na které se o Vánocích nesmělo zapomenout, si teď víc povíme s redaktorkou Eliškou Pilařovou ve vrchlabské klášterní zahradě.
Čtěte také
Ve Vrchlabí napadl sníh. V zimním sadu klášterní zahrady jsme s ovocnářkou Ludmilou Harčarikovou.
„Třešňové větvičky potřebují zhruba 20 dní, aby nám v teple domova pěkně vykvetly. Jabloně nebo hrušně potřebují těch dnů víc. A naopak Zlatý déšť, správně tedy česky Zlatice, má zase naopak těch dní méně."
A nevdaly bychom se.
„Já už nepotřebuji. Tohle platí jen pro mladá a svobodná děvčata. Ty si musí samy na Barborku ustřihnout větvičku. Ale hlavně si musí holky dát pozor, aby si to hezky ustřihly spolu s květními pupeny, nikoliv s listovými. Protože z lístečků jim nic nevykvete."
Pokud se to tedy nepovede a třešnička nám nerozkvete, tak proč?
„V posledních letech jsme měli hodně teplých podzimů, kdy skoro nemrzlo až do Vánoc. Letos bych řekla, že máme větší naději, že nám třešně vykvetou, protože potřebují mít chvíli chladu a zimy. Takže když je pořád teplo, tak se nám holky nevdají."
Čtěte také
Tedy dáme větvičky nejprve do chladna a teprve potom, tak v desátém dni, je přemístíme do tepla a na Štědrý den budeme mít doma krásu.
Stromy nám v zahradě spí. Ostatně, říká se: Stromečku vstávej, ovoce dávej, umyj se, ustroj se, je Štědrý den. Na Štědrý den se nosilo i ovocným stromům něco od večeře.
„Ovocnému stromoví od večeře kosti. Má to svoji logiku. V kostech máme fosfor a vápník. A to samozřejmě všem našim dřevinám prospívá."
A taková kytička natrhaných větviček, stromu snad neublíží.
„Když budeme hodní a nepřeženeme to, tak určitě ne."
O třešni se říká, že její energie je harmonizující. Co si můžeme přát víc?
„Abychom byli všichni zdraví a šťastní," dodává Ludmila Harčariková.
Související
-
Vrchlabí ještě v polovině 19. století mohlo připomínat Benátky. Městem se vinuly kanály a náhony
Na starých mapách se celým městem Vrchlabí táhnou modré stužky labských kanálů a náhonů. Voda z hor pomáhala malým dílnám, později dodávala energii továrním strojům.
-
Staré odrůdy ovocných stromů se vracejí do Krkonoš. Na horách se objevují třešně nebo jabloně
Správa Krkonošského národního parku vrací do krajiny nejvyšších českých hor ovocné sady. Objevují se tu třeba třešně nebo jabloně. KRNAP je sází i na soukromých pozemcích.
-
Ovocné stromy patří do lesa. Je to bistro pro zvířata, říkají hajní hradeckých městských lesů
Daňkům, srnkám, nebo divočákům, žijícím na území Městských lesů v Hradci Králové, lesníci vysazují ovocné stromy. Hlavním důvodem je zpestřit lesní zvěři stravu.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.