Otec a dcera za fotoaparátem! Martin a Anežka Veselí mají oba své oceňované projekty plné nápadů

8 fotografií

V soutěži Czech Nature Photo 2025 byla Anežka dokonce nejlepší v nejmladší žákovské kategorii se snímkem Plameňák. Moc krásná fotka. A s Anežkou přišel do studia i její tatínek, uznávaný a profesionální fotograf Martin Veselý.

Nejvíc mě bavilo fotografovat zvířátka, která jsem mohla mít na ruce. Chameleon, želva skalní a také trnorep.
Anežka Veselá, fotografka

Anežko, jak tě napadlo fotit srsti afrických zvířat?
Anežka Veselá: Tatínek nejdříve fotil tlapy afrických zvířat, tak mě napadlo, že bych mohla fotit srsti těchto zvířat, protože mám hodně ráda chlupaté věci a plyšáčky.
Martin Veselý: Já na projektu tlap zvířat stále pracuji. Jezdím do ZOO ve Dvoře Králové už zhruba 15 let, dělal jsme tam už několik projektů. A jeden z těch posledních je právě to, že lezu přímo až do ubikací a do nor a fotografuji ve tmě tlapky afrických zvířat. Beru Anežku s sebou, ale ta si jede po své ose, takže si běhá po safari a fotí si srsti různých zvířat. A fotí to i tak, aby to skoro nepoznali ani dospěláci. Na výstavách má potom i nápovědy, co to je, protože někdy to prostě nepoznáte. Nad těmi snímky by ale měli lidé trochu přemýšlet. A nemít to naservírované jako na zlatém podnose.

Čtěte také

Doteky Afriky fotografa Martina Veselého a jeho dcery Anežky: Hledáme prostě krásu v detailech

A to má Anežka asi po vás, protože vy jste před lety dělal také projekt a výstavu snímků detailů rezavých plechů.
Martin Veselý: Ano, to byla Plechová abstrakce. To je pořád srdeční záležitost a ještě k tomu samozřejmě přibyly Jiné světy.

Které zvíře tě nejvíc bavilo fotit, Anežko?
Anežka Veselá: Asi ta zvířátka, která jsem měla na ruce. Chameleon, želva skalní a také trnorep.

Martine, kdy jste vypozoroval, jako zkušený fotograf, že má Anežka talent na fotografování?
Martin Veselý: To nevypozorujete. Dostala prostě na krk ve čtyřech letech fotoaparát. A jak se říká, hoď člověka do vody, ať plave.

Pochvala od kolegů fotografů vás nakopne. Že asi jdete dobrou cestou. Snažíte se být lepší a lepší a pořád něco vymýšlet.
Martin Veselý, fotograf

Máte také tady spoustu krásných fotek v rámci nového projektu. Můžeme ho představit?
Martin Veselý: Je to srdeční záležitost stejně jako Plechová abstrakce. Projekt s názvem Jiné světy. 90 procent lidí, kteří se na ty snímky podívají, tak vidí planety. A já je při tom chviličku nechávám. Ale potom samozřejmě prozradím, co to je. Už byly z toho byly i dvě výstavy, jedna v Hradci Králové a druhá v Praze v Galerii Myslbek.

Čtěte také

„Veselý“ plechy. Martin Veselý fotkami rezavých ploch vypráví nevšedně příběhy všedních objektů

Jste také držitelem mnoha ocenění, Anežka už jich má také pár. Je to hezké, když někdo ocení vaši práci?
Martin Veselý: Určitě vás pochvala třeba od kolegů, kteří jsou výborní fotografové, nakopne. Že asi jdete dobrou cestou. Snažíte se být lepší a lepší a něco vymýšlet. U fotografů je samozřejmě strašně důležitá invence.

Na čem teď aktuálně pracujete? Začne Anežka?
Anežka Veselá: Já pracuji na oloupaných billboardech u silnic. Většinou se ty reklamy, jak na ně prší a fouká, sloupnou a pak z toho vyjde něco vtipného a hezkého.
Martin Veselý: Já stále pracuji na Plechové abstrakci. Teď mi skončila výstava na Stříbrném rybníku v Hradci Králové, to byl ojedinělý a originální projekt fotografie v Braillově písmu, kdy jsem udělal výstavu struktury, dalo by se to nazvat vlastně 3D fotografie, kdy jezdili na tu výstavu nevidomí lidé a mohli si na snímek sáhnout a cítit, co na té fotografii je. V Braillově písmu byl i popisek pod snímkem. A teď žiji s planetami, to je projekt Jiné světy. A pak každodenní reportáže v Mladé frontě DNES.

Tak se těšíme na další výstavu. Našimi hosty byli šikovní fotografové, devítiletá Anežka Veselá a její táta Martin Veselý. Děkuji za rozhovor.