Orchidejím škodí mnoho i příliš málo světla. A nesnáší trvale namočené kořeny, to je může zahubit

Plod asijské hrušně Nashi je něco mezi hruškou a jablkem.
Ale oficiálně je to hruška, botanicky je to přímo hrušeň písečná. Pochází z Asie a plodí exotické ovoce, které se původně výhradně dováželo. Určitě jste je již viděli, jsou někdy podlouhlá, jindy spíše kulatá, proto hruško-jablko nebo jablko-hruška. A je tomu tak i chuťově. Jsou balené v ochranných síťkách, protože jsou háklivá na otlak. Pak se tvoří nepěkné skvrny na slupce.

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A chuťově je to opravdu plod slaďoučký a připomíná křížence, někdy víc jablka, jindy víc hrušky, protože těch odrůd je víc. A pro pěstování v Polabí Výzkumný ovocnářský ústav v Holovousech doporučil už několik asijských odrůd. Už jsem viděl i jeden strom, který byl doslova obalený květy a má ohromnou výhodu, netrpí žádnými běžnými chorobami, které trápí naše hrušně.

Pro pěstování v Polabí Výzkumný ovocnářský ústav doporučil několik asijských odrůd. Hrušeň písečná na našich lehkých půdách dobře roste.
František Hlubocký, zahradní rádce

Chce to pouze, pokud by se je někdo rozhodl pěstovat, tak se přímo v Holovousech domluvit, která odrůda by byla vhodná. Tam jsou nejvyšší odborníci v republice. A z Hradce Králové do Holovous není daleko. A jinak by to mělo být bez problémů. Hrušeň písečná na našich lehkých půdách dobře roste.

Čtěte také

Teď je ideální čas pustit se do květinové kadeřnické práce. Nebojte se, jako u holiče, cvak a cvak

Co se týče výsadby, kdy bude vhodný čas?
Je to podobné jako u všech ostatních ovocných stromků. Už v letošním počasí na nic nečekat. Chci ji zasadit, tak ji zasadím, když je volno prostokořenná, rovnou vyoraná nebo vyrytá. Ale mnohdy se pěstují ty ovocné stromky v takových velkých květináčích, říká se kontejnerované zboží, tam je to zakořeněné. To můžeme vysazovat v podstatě kdykoliv, ale musíme počítat, že bude o nějakých 30 až 40 dražší než ta volnokořenná.

Máme tu dotaz na orchideje. Jak to udělat, aby nám krásně rozkvetla?
Orchideje mají všechny rády dostatek světla, ale rozptýleného. Takže nejlépe rostou u skla, třeba na okenním parapetu, severovýchodní či severozápadní okno. Kdyby bylo k jihu, tak raději za nějakou záclonou, protože slunce by je mohlo spálit. Když je třeba metr od okna, tak má světla málo. Takže jim škodí moc světla a příliš málo světla také.

Čtěte také

Orchidej je krásná, tajemná a nevyzpytatelná. Zahradník František Hlubocký poradí s jejím pěstováním

A další věc, mnoho lidí je příliš pečlivých a pořád lije orchidejím vodu. Orchideje žijí v takovém vzdušném substrátu. Takže pečlivé pěstitelky vezmou orchidej zhruba jednou za týden, celou ji tak na hodinu na dvě ponoří do kbelíku s vodou a nechají pořádně napít. A pak ji zase dají na okno.

Lze si to trošku usnadnit, použít druhý větší květináč, kde na dno dáme trochu oblázků, třeba keramzitu nebo nějakých kamínků. A na ně postavíme orchidejku. A třeba jednou za týden ji jen trochu lehce zalijeme tak, aby voda mezi kořeny protekla až dolů a zůstala mezi těmi oblázky. Největší chybou je, když se nádoba s orchidejí nechá stát ve vodě. Orchidej nesnáší mít trvale namočené kořeny. To pak uhnijí, bývá to příčina náhlého úmrtí.

Když po sklizni pořádně pročistíte koruny ovocných stromů, tak už jdou zásobní látky jen pro ty plody, které na nich příští rok porostou.
František Hlubocký, zahradní rádce

Kdy a jak stříhat peckoviny?
Teď mě nemějte za kacíře, když řeknu, že pokud začínají kvést nebo těsně po odkvětu, je ideální doba zkracovat. Protože se vám ukáže, která větvička byla namrzlá, která ještě odkvetla.

Čtěte také

Zahradník František Hlubocký se rád podělil o své tipy, rady a zkušenosti pro toto roční období

A hlavně, v tu dobu se ony nejlépe zacelují. Nejlépe ten prořez snáší. Takže po květu prostřihávat.

A druhý takový větší řez nebo průklest je ideální zase v době těsně po sklizni. Ty stromy to dobře snáší v tu chvíli, ale zároveň to má ohromné opodstatnění, protože když tam necháme přebytek větví, tak strom z kořenů všechny výživové látky na zimu ukládá rovnoměrně do každé větvičky, do každého pupenu, který bychom pak třeba později odstřihli.

Proto, když po sklizni pořádně pročistíte koruny ovocných stromů, tak už vlastně jdou zásobní látky jen pro ty plody, které na nich příští rok porostou.

Jana Kudyvejsová a František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou zahrádkářskou radioporadnu s Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.