Ondřej Sezima pomáhá na Moravě: Naživo nevidíte jen obrázky, osobně vnímáte špínu a cítíte smrad

1. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V několika moravských obcích pokračuje likvidace škod způsobených nedávným tornádem

S úžasem stále sledujeme, co se odehrálo a odehrává na jižní Moravě, kterou zasáhlo ničivé tornádo, jev v našich končinách nevídaný. Okamžitě se zvedla vlna solidarity a na kontech nejrůznějších sbírek se už podařilo nashromáždit snad rekordní počet peněz, mnohem víc než při povodních. Spousta lidí také odjela osobně na Moravu pomáhat. 

Ondřej Sezima ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mezi těmi, kteří vyrazili na Moravu pomáhat, jsou i hasiči Královéhradeckého kraje, kteří se tam v různých intervalech stále střídají. A jedním z nich je psycholog Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Ondřej Sezima.

Kdy jste vyrazil na Moravu a kam?
Vyjel jsem na Moravu ještě v pátek pozdě večer a nakonec jsem dorazil do obce Hrušky, kam jsem byl zařazen hlavním koordinátorem. Tam jsem potom strávil čas až do pondělí.

Stres často z lidí dostane to nejlepší. Klepou se, tečou jim slzy, ale přitom jsou schopni reagovat na výzvy záchranářů a spolupracovat.
Ondřej Sezima, psycholog Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje

Někteří z vašich kolegů říkali, že to, co tam viděli, bylo tisíckrát horší než to, co viděli předtím v televizi nebo v novinách na obrázcích. Jak jste to vnímal vy?
Odjel jsem relativně rychle a ani jsem příliš nestihl vstřebat informace z médií. Tedy nevím, jestli je to horší. Samozřejmě je tam osobní zkušenost, člověk nevidí jen obrazy, ale také vede rozhovory s těmi lidmi. Osobně vnímá tu špínu, cítí zápach. To všechno k tomu naživo patří.

Čtěte také

Co vás napadne, když si vzpomenete na své první okamžiky na místě?
Musím říct, že první den byl pro mě trochu jiný. Takovým koordinačním místem byl místní krizový štáb, což byl obecní úřad a můj první dojem byl, že jsem viděl plno lidí, jak z obce, tak i dobrovolníků, kteří chtěli pomoci. Shlukovali se poblíž toho obecního úřadu a už tam dorážela materiální pomoc. Takže pro mě byl zejména první den obrovský cvrkot, pohyb a aktivita lidí.

Co je vaším úkolem? Vy jste na Moravě nabízel i psychologickou pomoc lidem.
Přesně tak. Psychologická služba Hasičského záchranného sboru je při těchto událostech velkého rozsahu pověřena tím, aby koordinovala právě tuto pomoc. To znamená, automaticky se sestavují týmy z hasičských, ale také policejních psychologů a dalších interventů. A já už jsem dostal instrukci, že právě v obci Hrušky budu koordinovat pomoc. To znamená, budu mít na starosti každý den konkrétní skupinu lidí, kteří potom chodí do terénu a vedou s lidmi rozhovory.

Ondřej Sezima

Jak vnímali situaci samotní lidé postižení tornádem? Jsou tyto tragické události v něčem podobné?
Je to určitě v něčem podobné, v podstatě je to akutní stresová reakce. Lidé se velmi rychle dostávají do stavu, kdy mobilizují svoje síly. Někdy má veřejnost představu, že osoby propadají panice nebo hysterii, a že situaci nezvládají. Ale velmi často stres funguje tak, že z vás dostane to nejlepší, a to už od první chvíle. Takže oni jsou sice rozrušení, vidíme to na nich, že se klepou a třesou, tečou jim slzy, ale přitom jsou zpravidla schopni se velmi dobře zapojit do situace, reagovat na výzvy záchranářů a hasičů, spolupracovat. To znamená, že stres je mobilizuje a 90 procent lidí funguje, možná desetina z nich je v dysfunkci. A je dobré tyto lidi zachytit a psychologicky s nimi pracovat.

Zmínil jste slovo interventi. Můžeme vysvětlit, co to přesně znamená?
Interventi jsou lidé, kteří jsou připraveni pomáhat rozhovorem a ptát se na psychosociální potřeby lidí. A já bych chtěl říct, že my máme tyto interventy vyškolené i u Hasičského záchranného sboru. Tedy na Moravu opravdu směřují hasiči, kteří mají za sebou kurzy a jsou vzdělaní v tom, jak dobře reagovat na potřeby lidí. A měl jsem tam k dispozici i další interventy z řad policie nebo od neziskových organizací, které se také zaměřují na psychosociální pomoc.

Čtěte také

Máte nějaký konkrétní příběh z Moravy, který vám utkvěl v hlavě?
Příběhů slyší lidé z médií mnoho, ale já bych si vybral trochu jiný příběh. Příběh paní starostky obce Hrušky, protože ona sama byla přímo zasažena, její dům přišel o střechu a byla tak vystavena obrovské zátěži. Přesto začala na obecním úřadě koordinovat pomoc a reagovala na výzvy a požadavky občanů. Pro ni to bylo hodně náročné, protože musela opravdu potlačit své osobní prožívání, své emoce a starosti a zcela se věnovat ostatním lidem. Měla samozřejmě kolem sebe další výborné lidi z obce, takže na to nebyla určitě sama. Nicméně si myslím, že její příběh si zaslouží veliké uznání.

Spíte teď v noci klidně?
Musím říct, že když jsem se vrátil z Moravy, tak jsem opravdu neměl potřebu sledovat příliš média a vracet se k těm událostem. Chtěl jsem si zachovat vzpomínky tak, jak jsem je osobně zažil. Pro mě ve vzpomínkách převažují pozitivní emoce. Ač to utrpení lidí bylo obrovské, tak jsem viděl obrovskou pomoc na místě a velikou solidaritu. Za tuto zkušenost jsem velmi vděčný.

Jakub Schmidt a Ondřej Sezima ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor s Ondřejem Sezimou spojený s příběhy prvních dnů na Moravě po ničivém tornádu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.