Ohnivé peklo. Snímky požáru v Českém Švýcarsku od Michala Fanty jsou v nominaci na Czech Press Photo

Co je to přesně za fotky, které jsou v nominaci na Czech Press Photo? Můžeme je trošičku popsat?
Je to série fotografií, které jsem pořídil při snímání likvidace požáru v národním parku v Českém Švýcarsku. Byl to největší požár tohoto typu za poslední dobu, možná bych řekl dokonce v celé historii České republiky. Šlo o rozsáhlý požár lesní, který likvidovaly tisíce hasičů.

Jste profesionální fotograf nebo profesionální hasič? Jak to je?
Od února tohoto roku pracuji u hasičů jako dokumentarista. To znamená, že připravujeme různé obrazové materiály jak pro média a sociální sítě, tak třeba i pro výcvik.

Je to obhajoba v kategorii Člověk a životní prostředí z minulého roku. To jsem získal cenu za sérii fotek při likvidaci ptačí chřipky.
Michal Fanta, fotograf HZS Královéhradeckého kraje

Jak se vám povedlo dostat k hasičům?
Už nějakou dobu s nimi spolupracuji, možná takových 15 let, na bázi fotografování a dokumentování práce a pořizování snímků pro výcvikovou činnost. Dostal jsem se k tomu shodou okolností a byla k tomu vůle, abych to dělal na plný úvazek. Teď jsem absolvoval tříměsíční výcvikový kurz, stejný, jako mají profesionální hasiči přímo ve výjezdu. Takže jsem i trošku okusil to, co musí zvládnout každý hasič.

Čtěte také

Michal Fanta, držitel Czech Press Photo: Důležitá je cesta, fotografie už je jen třešnička na dortu

Takže dokážete, když je potřeba, jako hasič dokumentarista přiložit i ruku k dílu?
Myslím si, že bych měl umět přiložit ruku k dílu.

A jak jste se dostal vůbec k fotografování?
K focení jsem se dostal už někdy na střední škole. Sice vám stavební školu, ale měl jsem tam spoustu učitelů, kteří se focení věnovali. Takže jsem začínal fotit na střední škole a pak jsem vystudoval fotografickou nástavbu v Praze. Oslovilo mě to a začalo mě to bavit, přímo spíše reportážní fotografie. Tedy práce s lidmi, aby to bylo něco dynamického a v pohybu.

Takže vyrazit někam do krajin s fotoaparátem, to ne?
To mám také rád, protože miluji hory. Takže samozřejmě beru s sebou i foťák a někde při skialpování nebo na ferratách určitě také fotím. Ale zase spíše s lidmi.

Čtěte také

Tréma i trocha zdravého strachu je kořením života, usmívá se tisková mluvčí hasičů Martina Götzová

Já si ale říkám, ale krajinky mají své fotografické kouzlo. Máte na to klid, můžete si záběr v klidu rozmyslet.
A to je možná přesně ono, že je tam až moc klidu. Je lepší, když se něco děje, člověk musí hledat záběr rychleji, nemá čas moc přemýšlet. Ale přeci jen zase na to musí mít už trošku vycvičené oko, aby stihl v rychlosti jako reportážní fotograf vyfotit právě to, co se děje zrovna v ten daný okamžik.

Tedy práce u záchranných složek jako fotograf, to je možná váš splněný sen, ne?
Je to jedna z činností, kde se stále něco děje. A záchranáři pomáhají jiným lidem, což je ještě o to lepší. Dokumentovat a ukazovat veřejnosti, co všechno musí hasiči zvládnout.

Přijdou mi působivé snímky unavených hasičů, kteří si tam hodně mákli. Tam je vidět, že to nebyl jednoduchý zásah pro nikoho.
Michal Fanta, fotograf HZS Královéhradeckého kraje

Za sérii snímků při obrovském požáru v Českém Švýcarsku jste byl nominován na prestižní cenu Czech Press Photo. Vy už ale jedno tohle ocení máte.
Ano. Shodou okolností je to taková trochu obhajoba v kategorii Člověk a životní prostředí z minulého roku. To jsem také za sérii fotek pro hasiče při likvidaci ptačí chřipky, dostal ocenění. A teď je to tedy druhá obhajoba hned za sebou, což je super.

Čtěte také

Požár ve skalách na Broumovsku hasilo devět jednotek českých a polských hasičů, pomohl i vrtulník

Jak dlouho jste byl v Českém Švýcarsku přímo na místě požáru?
V pondělí večer jsem tam dorazil a dostal jsem se k focení někdy kolem půlnoci. A strávil jsem tam asi 7 hodně intenzivních dní. A to nejen pro onu dokumentaci samotného požáru, ale aby třeba i kolegové pořizovali záběry z dronu přímo pro velitele zásahu, aby měl přehled o tom, jak a kde se požár šíří, jaký má rozsah. Nicméně požár asi v největší fázi, to byly zhruba první tři dny, od pondělí do středy. Byla to ohromná zkušenost.

Zažil jste někdy něco takového?
Určitě ne. Myslím si, že ani kolegové hasiči nic podobného nezažili. Možná se to dá přirovnat k podobným požárům v jižních zemích, jako je třeba Španělsko. Už jen při samotném příjezdu na místo, když člověk vidí, jak přímo nad obcí Hřensko hoří celý kopec v obrovském rozsahu, a to byl jen malý zlomek toho všeho, co se dělo i kus dál. Tak to byla neuvěřitelná zkušenost.

Co bylo pro vás nejnáročnější?
Jako dokumentarista jsem tam zase v uvozovkách tolik těžké práce neměl. Kolegové hasiči si tam opravdu mákli, protože to byl náročný terén a samotné teploty nejen u toho požáru, i přes den bylo velké vedro. Pro ně to bylo nejtěžší. My dokumentaristé jsme spíše hodně nachodili a procestovali autem, strávili jsme spoustu hodin na nohou. První dva dny jsem spal možná jen asi dvě hodiny.

Čtěte také

Fotil jsem vrahy Milady Horákové! Vojtěch Hurych má cenu Czech Press Photo

Jednu vaši fotografii jsem si jen tak pracovně nazval Ohnivé peklo.
První dny, kdy přes den hasiči intenzivně hasili požár, tam hrozilo velké riziko pádu stromů. I kvůli tomu terénu to nebylo úplně ideální, tak vždy v noci přecházeli do požární obrany. Snažili se hasit zejména přes den a potom přes noc bránit to, čeho přes ten den dosáhli. Požár se někdy velmi rychle šířil.

Je některá z těch devíti fotek souboru, vaše oblíbená?
Já obecně nechci soudit, jaká fotografie je nejpůsobivější. To ať hodnotí někdo jiný. Ale osobně mi přijdou docela působivé snímky unavených hasičů, kteří si tam prostě hodně mákli. Leží tam v trávě a odpočívají. Tam je opravdu vidět, že to nebyl jednoduchý zásah pro nikoho.

Je pro vás, Michale, cena Czech Press Photo důležitá? Co to pro vás znamená?
Je to určitě takové pohlazení po duši. Někdo ocení práci, kterou děláte. Protože mezi hasiči se zase tolik nechválí, oni se prostě snaží jen dělat svoji práci dobře.

My vám budeme v lednu držet palce, ať se nominace promění na druhou cenu Czech Press Photo. Fotograf Michal Fanta z Nového Města nad Metují byl dnes naším hostem.