Odmala mám ráda papír a jsem hrdá na svou velkou knihovnu, usmívá se restaurátorka Maria Borysenko

Naším hostem je konzervátorka a restaurátorka Maria Borysenko z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Už jste poklad viděla nebo ho mají na starosti jiní kolegové?
Bohužel neviděla. To mají jiní kolegové na starosti, ale doufám, že jej brzy uvidím.

Taťka je sochař, mamka grafička a také konzervátorka. V Kyjevě jsem studovala historii věd i restaurování. A teď studuji v Praze.
Maria Borysenko, restaurátorka a konzervátorka Muzea východních Čech v Hradci Králové

Na co vy se tedy jako restaurátorka a konzervátorka v muzeu specializujete?
Já se specializuji na papír, to je pro mě důležitý obor. A také na kov, ale v Hradci Králové pracuji více s papírem. Jde tedy zejména o obrazy, grafiku a tisky. Když je nutné něco zrestaurovat a zakonzervovat, aby to zase nějaký čas vydrželo.

Čtěte také

Restaurátoři jsou lékaři památek. Naši experti teď pojedou „vyléčit“ divadlo a muzeum v Alžírsku

Jak jste se k restaurátorství dostala? Můžeme říci, že pocházíte z Ukrajiny, z Kyjeva.
Ano, pocházím z umělecké rodiny. Můj taťka je sochař, mamka je grafička a také konzervátorka. Takže jsem tomu nemohla utéct. A muzea mám ráda. V Kyjevě jsem studovala, můj první obor byla historie věd. Potom jsem studovala dále i restaurování. A teď studuji v Praze.

Co je na oboru restaurátorství, na této profesi, pro vás nejpřitažlivější a nejkrásnější?
Já jsem měla vždy ráda papír a měla jsem svou velkou knihovnu, na kterou jsem byla hrdá. Proto mně restaurátorství zajímalo. Myslím si, že je to zajímavý obor, protože musíš studovat různé technologie celý život. A musí člověk znát nejen historii věd nebo expertizu, ale docela dobře i technologii. Přináší to vždy něco nového a nějaké překvapení. Celý život se člověk učí.

Evropský restaurátor často používá kombinované metodiky, které byly původně orientální a jsou adaptované pro evropské restaurování.
Maria Borysenko, restaurátorka a konzervátorka Muzea východních Čech v Hradci Králové

V Kyjevě jste pracovala v oboru jak dlouho?
Pracovala jsem více než 10 let. Když jsem přijela, tak už jsem měla docela velké zkušenosti, přibližně 13 let práce v oboru. A teď už to bude 16 let.

Čtěte také

Restaurátor Jakub Ďoubal: Baroko vnímáme posunutě. Jak působilo, je už dnes pro nás nepředstavitelné

Musí být konzervátor šikovný a zručný?
Je to samozřejmě lepší, když je šikovný. Ta práce vyžaduje spoustu schopností, musí to být trpělivý člověk a samozřejmě také být otevřený k novým znalostem.

Už se vám ve vaší specializaci dostal do rukou nějaký opravdu vzácný obraz?
Občas se ke mně dostanou hodně zajímavé věci. Nedávno jsem dělala restaurování dopisů z láhve, které byly od 18. století na hřbitově, to byl docela zajímavý projekt. Využívala jsem v tom projektu evropské a japonské metody restaurování, protože papír byl dlouhou dobu srolovaný, tak jej nešlo odlisovat standardně. Používala jsem techniku karibari. Občas používáme mixované techniky; japonskou, čínskou nebo evropskou. Evropský restaurátor používá metodiky, které byly původně orientální a jsou adaptované pro evropské restaurování.

V Londýně jsem byla půl roku na doporučení UNESCO. Pracovala jsem tam jako restaurátorka papíru a také v oddělení preventivní péče.
Maria Borysenko, restaurátorka a konzervátorka Muzea východních Čech v Hradci Králové

Kde jste se učila ony exotické metody? Odjela jste je studovat do Číny a do Japonska?
Je to tak. Jezdila jsem do Japonska, studovala jsem tam. A studovala jsem i dvakrát v Číně. Snažila jsem se studovat po celému světě různé metody, v Evropě také. Všude je něco zajímavého. A je to vždy velká výhoda, protože teď máme zajímavý projekt v našem muzeu po mé stáži v Německu. Je to ochrana proti škůdcům. A ve spolupráci s Portugalci máme vědecký projekt, jde o výzkum vlivu radiace na papír. A takových věcí je hodně. Nejen kvůli restaurování, je to komplexní práce ochrany a péče o památky a sbírky.

Čtěte také

Restaurátoři jsou mistry svého řemesla. A rádi každému poradí, jak vracet starým věcem nový život

Máte za sebou i dvě velké odborné stáže v Londýně a v Paříži. Jedna byla v londýnském Britském muzeu a druhá dokonce v pařížském Louvru.
V Londýně jsem byla půl roku na doporučení UNESCO. Pracovala jsem tam jako restaurátorka papíru a také v oddělení preventivní péče na různých vědeckých projektech.

Slyšel jsem, že v britském muzeu v Londýně existuje prý dokonce možnost strávit tam noc.
Ano, jedná se noční prohlídku muzea. Britské muzeum má hodně podobných zajímavých akcí.

Pojďme ještě do Paříže. Nejznámější, nejslavnější muzeum na světě Louvre. Viděla jste Monu Lisu?
Samozřejmě. Jde o nejnavštěvovanější muzeum na světě, ten počet návštěvníků je obrovský. Jen 30 000 lidí se každý den přichází podívat na Monu Lisu, pouze na ni. Statisticky to vychází asi na 50 sekund, podívat se, udělat selfie a jít někam jinam. Proto také začnou rekonstrukce v budově Louvru. Opravovat se bude celé muzeum a udělají ještě separační vchod přímo na Monu Lisu.

Maria Borysenko ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká náš dnešní host Maria Borysenko, konzervátorka a restaurátorka Muzea východních Čech v Hradci Králové. Moc děkuji za rozhovor.