Od Vlacha po Bacha. Dobrý akordeonista musí umět zahrát všechno, říká Štefan Brychnač

1. listopad 2019

Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Štefan Brychnač pochází z brněnské hudební rodiny. V Brně vystudoval konzervatoř. V pěti letech hrál na akordeon, od devíti let koncertoval se zasloužilým umělcem Františkem Vyhnalem v Praze. Vyhrál celou řadu hudebních soutěží, v roce 1999 dokonce 1. místo na mistrovství Evropy. A dnes? Dnes s ním pravidelně hraje jeho desetiletá dcera Stefanie, která po něm zdědila talent.

Pane Brychnači, teď jsme u vás doma a máme možnost poznat vaši dceru, která kráčí ve vašich stopách. Začala s hudbou později, nebo jako vy v pěti letech?

“S hudbou začala hodně brzo. Už v roce zazpívala písničku, protože ve stejném věku už plynule mluvila. Tou písní bylo Ave Maria a zazpívala to tak, že to každý poznal a bylo jí rozumět. Pro zpěv má tedy neuvěřitelné nadání. Později jsme jí koupili klávesy, na ty se během pár dní naučila několik písniček ve stylu adagio, protože se jí od mala líbí jenom vážná hudba. No a v 10 letech z ničeho nic vzala akordeon do ruky, něco jsem jí ukázal, ona to okamžitě zahrála. Má neskutečnou paměť a neskutečný sluch.”

Která z těchto dvou harmonik to byla? Máme tu dvě a další dvě vidím v kufru.

“Ty už jsou schované, protože jsou malé. Teď už má větší „Hohnerku“. Když bude pokračovat, tak co je moje, bude její.”

Vy učíte svoji dceru sám, stejně jako vás učil váš tatínek?

“Ano. Já jsem měl více učitelů. Tatínka, od kterého mám základy. Pak pana Kopeckého, což byl učitel v důchodu, který na profesionální úrovni ovládal sedm nebo osm nástrojů. Jako první měl soukromou hudební školu, hrál 25 let první housle v Národním divadle. Pak na konzervatoři jsem měl pana profesora Tesaře. Dnes se učí hlavně líbivé skladby. Muzikanta nedělá to, že vystuduje šest hudebních škol, nebo že vyhraje řadu soutěží. Profesionálního harmonikáře dělá to, že musí umět zahrát všechno, od Vlacha po Bacha.”

Stefanie, ty hraješ s tatínkem pravidelně na akordeon, nebo si hraješ sama?

“Jak kdy. Od mala jsem poslouchala tátu a chtěla jsem si to zkusit. Naučil mě první písničky a potom jsme to zkusili.”

Tvůj tatínek je známý muzikant, který vystudoval brněnskou hudební konzervatoř. Chtěla bys sama hrát spíše podle sluchu, nebo bys chtěla hudbě rozumět a vystudovat třeba konzervatoř?

“Ještě přemýšlím, ale spíš bych chtěla být doktorka.”

autor: Jan Berousek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.